refi píše:pavli, potom bych tento výklad rozporovala, není na to nikde metodika. pokud máte chuť a čas, ráda bych jejich argumentaci, kterou nejspíš uplatnili v zápise z kontroly, viděla. nemůžete sem vložit?
Dobrý den, moc ráda bych vložila, ale bohužel se k tomu nedostanu (jsem externí zpracovatel mezd). Přikládám jeden z mnoha metodických výkladů, které máme k dispozici. Můžu vyjádření od Ing.Marušáka poslat dál? Svým kolegyním, příp. si znovu prověřit výklad a odvolat se na pana inženýra?
A teď již slíbené vyjádření.
Čerpání studijního volna
Jsem pedagogický pracovník a pracuji u jednoho zaměstnavatele na dva částečné úvazky, a to jako vychovatel na 0,66 úvazku a jako učitel na 0,42 úvazku. Jak se mi má počítat nárok na studijní volno?
1. Pokud má zaměstnanec více pracovněprávních vztahů k témuž zaměstnavateli (například dva pracovní poměry), posuzují se práva a povinnosti z nich vyplývající zcela samostatně. Tento princip samostatného posuzování jednotlivých pracovněprávních vztahů platí i za situace, kdy zaměstnanec pracuje pro více zaměstnavatelů.
2. Jedním ze způsobů, kterým se uskutečňuje další vzdělávání pedagogických pracovníků, je samostudium (§ 24 odst. 4 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících). V ustanovení § 24 odst. 7 tohoto zákona je pak uvedeno: „K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.“
V případě uvedeném v dotazu bude tedy v každém pracovním poměru rozsah volna krácen úměrně rozsahu kratší pracovní doby. V pracovním poměru s úvazkem 0,66 činí počet pracovních dnů volna k samostudiu 12 x 0,66 = 7,92, což lze zaokrouhlit na 8 dnů. V pracovním poměru učitele s úvazkem 0,42 činí počet dnů volna 12 x 0,42 = 5,04, po zaokrouhlení 5 dnů.
3. Takto stanovený počet pracovních dnů volna k samostudiu máte právo čerpat opět nezávisle z každého pracovního poměru. Dobu čerpání určuje ředitel školy (viz citovaný § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb.). Čerpání volna k samostudiu je podle mého názoru možno určit sice zvlášť z každého pracovního poměru, ale souběžně na den (obdobně jako je souběžně v jeden den vykonávána práce v každém pracovním poměru). Pokud by toto volno na samostudium nebylo čerpáno souběžně, čerpal by v jeden den zaměstnanec z jednoho pracovního poměru volno, v druhém pracovním poměru by konal práce dle pracovní smlouvy. Z titulu čerpání volna by pobíral náhradu platu, z titulu výkonu práce plat. Pokud bude zaměstnanec čerpat souběžně z každého pracovního poměru volno k samostudiu, bude z titulu čerpání volna pobírat v obou pracovních poměrech náhradu platu. To platí o čerpání volna k samostudiu i v době vedlejších prázdnin.
Vít BERKA