od AndreaN » čtv 05. zář 2013 13:54:47
Přidala bych i já pár prozaických slov. Čím déle dělám účetní ve škole, tím více se ujišťuji v tom, že tato práce pro mě není to pravé. Práci neflákám, ale nebaví mě, prostě po sedmi letech toužím po změně. Jsem přesvědčena, že všechno (i to nepříjemné a bolestivé) má svůj smysl, třebaže ho hned nevidíme. Před dvěma lety (docela velká pracovní krizovka) jsem si udělala kurz asistenta pedagoga, před rokem jsem začala studovat vysokou školu. Nyní druhým rokem na malinký úvazek vykonávám vedle účetnictví i práci asistenta pedagoga pro žáka s Aspergerovým syndromem.
A co by mě tedy bavilo? Práce s dětmi, třeba i s hendikepem, na OSPODU, .... Vlastně jsem si uvědomila, že k této práci jsem tíhla už v dobách střední školy, ale vlivem nejrůznějších událostí (společenských, rodinných) jsem učinila rozhodnutí, která mě "zavála" jiným směrem. Tak snad se mi časem můj velký sen splní.
To, že ještě práci účetní zvládám, je i díky tomuto fóru, které poskytuje nejen cenné rady, ale především cítím jakési "duševní souznění a obrovské pochopení" - nás nepedagogů navzájem.
Jo, milé radilky, málem bych zapomněla, v červenci jsme si pořídili psí miminko Akimka (v květnu od nás do psího nebe odešel náš věrný Atonek), takže dovolenou v létě jsem si nazvala "mateřskou".
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.