Dopočet ZP - přivýdělek při podpoře

[Neználek]

Dobrý den,
nejsem si jistá, jak je to s dopočtem ZP, pokud zaměstnáme na HPP na poloviční úvazek paní jako uklízečku na 1 týden (na dohody už nemáme peníze). Naše obě uklízečky marodí. Paní si nevydělá ani 2000,- tak by šlo o zaměstnání malého rozsahu (bez SP), ale nejsem si jistá, jak je to se ZP. Pokud je stále v evidenci na ÚP (nepřekročí 4000,-), tak je za ní plátcem ZP stát. Tzn. že by se z její mzdy sráželo pouze ZP 4,5% ? Myslím si to správně?
Volala jsem na VZP a tam si nebyli jisti, pokud se jedná o hlavní pracovní poměr. Ale přivýdělek při podopoře u lidí co jsou od loňska na ÚP je možný jak na HPP tak na DPP nebo DPČ, jen je to omezené 4000,- Kč.
Prosím názor ostatních děkuji.

[refi]

neználku, je to mírně, ale opravdu jen mírně, úsměvné, že ani na VZP vám nejsou schopni poradit
můj názor je ten, že odvádíte zp pouze z dosaženého platu a nedorovnáváte na minimální mzdu, tzn. 4,5% budou vždy, jen nebudete dopočítávat.

pro podporu mého názoru cituji:

Významné legislativní novum představuje v oblasti zdravotního pojištění ustanovení § 29 zákona o zaměstnanosti, podle kterého je od 1. 10. 2004 u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Podmínkou pro faktické naplnění tohoto ustanovení je skutečnost, že zúčtovaný příjem zaměstnané osoby (zakládající účast na nemocenském pojištění) je nižší než polovina minimální mzdy. Je-li takový zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na Hromadném oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to nově kódem „I“. K ukončení této kategorie se pak používá nový kód „J“. Praktické použití těchto kódů je tedy následující:
„I“ – použije se (vždy společně s kódem „P“) při přihlášení zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání,
„J“ – použije se při skončení evidence uchazeče o zaměstnání.
Varianty, které mohou nastat:
– zaměstnanec skončí zaměstnání a zároveň je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání: zaměstnavatel použije k příslušnému datu současně kódy „O“ a „J“,
– zaměstnanec skončí zaměstnání (resp. zanikne mu z titulu tohoto zaměstnání účast na nemocenském pojištění), nadále je však evidován jako uchazeč o zaměstnání: zaměstnavatel pouze oznámí zdravotní pojišťovně kódem „O“ zánik účasti na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění,
– zaměstnanec ukončí v průběhu zaměstnání evidenci uchazeče o zaměstnání: zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně kódem „J“ ukončení evidence ve „státní“ kategorii.
Kódu „P“ se nepoužije v případě, kdy zaměstnání této osoby bezprostředně navazuje na předchozí zaměstnání.


jnak si to můžete najít i zde http://www.i-poradce.cz/SubPages/OtvorD ... anok=72045

[Neználek]

Moc děkuji za radu, článek jsem si vytiskla, přečetla a založila, bude se opravdu moc hodit, i ostatním děvčatům.
Ale teď ještě jedna věc, já jsem asi "otravná", ale potřebuji ještě odsouhlasit jednu věc. Počítali jsme, že paní tu bude jen do úterý 27. 9., pak je státní svátek a 29. a 30. 9. máme tady ředitelské volno a pak se měly obě uklízečky vrátit do práce. Vrátí se však jen jedna a ještě k tomu ta, která dělá také na poloviční úvazek. Paní na zástup tedy bude pracovat dál, ještě 1 týden v říjnu, ale nemá nárok na dovolenou a tak jí na dny 29. a 30. 9. dáme neplacené volno. Jelikož je osobou, za kterou platí pojistné na ZP stát (je stále v evidenci ÚP), nemusí si nic platit ani my za ní nic nemusíme platit (myslím ZP), nemusí být žádná "Smlouva o úhradě pojistného na základě poskytnutého náhradního volna"? Chápu to tak dobře? Chci se jen ujistit, domnívám se, že je to tak, ale přesto .........

A co se týká SP, paní jsem přihlásila na OSSZ jako zaměstání malého rozsahu, protože jsem předpokládala, že tu bude jen pár dní a nedosáhne 2000,- Kč. To v září opravdu nedosáhne, ale pokud v říjnu bude pracovat déle než týden a přesáhne 2000,- (ale zase musím hlídat do 4000,- ) musím jí znovu nahlásit na OSSZ jako normální PP? Ale když nevím, jak dlouho tu bude, třeba týden nebo taky 2 týdny, více snad ne? Tady u nás nemůže jít fakt nic normálně.

[hortma]

Zdravotní pojištění za neplacené volno platit nebudete.


Krátkodobé zaměstnání

Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. Rozhodující je přitom doba sjednaného pracovního poměru. Například zaměstnanec, který měl sjednán pracovní poměr v délce jednoho měsíce a tento po deseti dnech ukončil, bude přesto nemocensky pojištěn. Jeho pracovní poměr sice ve skutečnosti netrval déle než 14 kalendářních dnů, ale byl původně sjednán na dobu delší.

Zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 2000 korun nebo není sjednána vůbec. Tato hranice je stanovena vládním nařízením na rok 2009 a může být valorizována v závislosti na průměrné mzdě.

Pokud není částka příjmu se zaměstnancem předem sjednána, bude nemocensky pojištěn pouze v měsících, ve kterých jeho příjem dosáhne alespoň 2000 korun. Příkladem by mohlo být sjednání hodinové mzdy při nepravidelné výpomoci, kdy zaměstnavatel předem neví, kolik hodin zaměstnanec odpracuje. V měsíci, kdy příjem překročí stanovenou hranici pro účast na pojištění, přihlásí zaměstnance příslušným tiskopisem Oznámení o nástupu do zaměstnání. Zde křížkem označí, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Oznámení se v tomto případě provede do 8 dní po měsíci zúčtování příjmu zakládajícího nemocenské pojištění, tedy v měsíci s hrubým příjmem alespoň 2000 korun.