nejsem odborník na sociální oblast, ale zákoník práce snad platí pro všechny, takže zkusím k tomu něco odpovědět.
když to zkrátím, tak par. 124 zp říká, že příplatek za vedení přísluší:
- vedoucímu zaměstnanci podle stupně řízení (1-4), tzn. tomu, kdo řídí práci podřízených zaměstnanců a teď ještě záleží, zda ti pod ním řídí zase jiné pracovníky, tím se pak ty stupně určují. vše musí být obsaženo v organizační struktuře, tzv. pavoukovi - tedy kdo koho řídí . jednotlivé stupně jsou i ohodnoceny různým procentuálním rozpětím, podle kterého se výše příplatku stanoví.
- zaměstnanci, který není vedoucím zaměstnancem, avšak je podle organizačního předpisu (opět) oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 5 - 15 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen (tohle už byla přesná citace).
z toho vyplývá, že sociální pracovnice příplatek za vedení může mít (u nás to nazýváme jako nultý stupeň řízení, protože nespadá do stupňů 1 až 4). záleží teď jen na tom, zda to tak máte i stanoveno v organizačním předpisu a zda opravdu vykonává tyto práce, které zde spadají. co se někomu může zdát, že pouze sbírá informace od vychovatelek může ve skutečnosti být fungující systém spolupráce, ve kterém sociální pracovnice vychovatelky opravdu řídí, jen už ty nitky prostě nejsou vidět, protože je to zaběhaný systém. samozřejmě to může být i naopak, to už záleží na tom, jak to tam ve skutečnosti máte.
u nás tento příplatek (nultý stupeň) má například vedoucí kuchařka ve školní výdejně, pod kterou spadají další 4 lidé. když se řeší něco s výdejnou, jde na schůzku ona a ne všichni ostatní, z toho vyplývá, že je jejich vedoucí a jim pak uděluje pokyny ze schůzky vyplývající.
snad vám to trošku pomohlo