stravné

[Alena H]

Paní učitelka přinesla z dvoudenního školního výletu potvrzení za pobyt, hradila na místě, v ceně pobytu je i polopenze.
Má nárok na stravné v plné výši nebo na krácené stravné?

[krobsoftware]

Je na dokladu výslovně uveden údaj o bezplatně poskytnutém jídle charakteru snídaně/oběd/večeře? Pokud ano (v tomto případě se jedná o polopenzi - tedy 2 jídla), pak jednoznačně krácené stravné.

[Alena H]

Právě, že není. Ale učitelka to říká, že měli snídani a večeři. Ale někde jsem četla, že když je hrazeno na místě zaměstnancem, tak má nárok na plné stravné, třebaže to v tomto případě uhradila v konečném důsledku škola.

[Dája]

Alenko, abych Vám ještě více zamotala hlavu , tak cituji odpověď JUDr. Salačové (časopis Účetnictví pro nevýdělečné organizace a obce, červen 2010). V úvodu upozorňuje na to, že nelze zaměňovat pojmy stravné a stravování. Každé je řešeno jiným právním předpisem - stravné zákoníkem práce, stravování - vyhl. 84/2005. A teď cituji:
Zaměstnavetel nemůže v žádném případě zaměstnancům proplácet účty (doklady) za stravování při pracovních cestách, protože taková možnost není zakotvena v žádném ustanovení žádného obecně závazného platného právního předpisu (kdyby to bylo možné, tak by zaměstnanci mohli nosit zaměstnavateli k proplacení doklady za stravování z luxusních hotelů apod.), zaměstnavatel je pouze povinen jim poskytovat při splnění podmínek stanovených v sedmé části zák. práce stravné v příslušné výši na krytí právě zvýšených stravovacích výdajů. Jestliže tedy zaměstnanec v daném případě zaplatil na pracovní cestě jak ubytování, tak i stravování, zaměstnavatel mu proplatí pouze výdaj za ubytování na základě předloženého dokladu z ubytovacího zařízení, a pokud je tam zahrnuté i stravování, musí zaměstnavatel položku za stravování (buď ji zná, nebo si ji musí zjistit) odečíst (nebude ji tedy proplácet) a zaměstnanci přizná stravné v plné příslušné výši podle doby trvání pracovní cesty. Kdyby chtěl zaměstnavatel zaměstnancům při pracovních cestách hradit i stravování, je to možné, ale pouze formou předem zabezpečeného (objednaného) bezplatného částečného nebo plného stravování, což prakticky znamená, že by zaměstnavatel musel toto stravování pro zaměstnance hradit na základě zaslané faktury přímo jemu. Pak by se opravdu jednalo o bezplatné stravování (zaměstnanec nesmí přispívat na úhradu takového stravování ani sebemenší částkou). Za takové situace by byl uplatněn § 163 dost. 2 zákoníku práce, to prakticky znamená krácení stravného, pokud by ale byly pro jeho realizaci splněny stanovené podmínky (tj. musela by tato skutečnost být spolu s konkrétní mírou krácení zaměstnancům sdělena prokazatelně před zahájením pracovní cesty - § 176 odst. 3 ZP). Pokud zaměstnavatel skutečně zajišťuje bezplatné stravování při pracovních cestách pro své zaměstnance, není tato hodnota stravování rozhodující (nijak omezena do výše), zaměstnavatel jeho hodnotu vždy zahrnuje do daňově uznatelných nákladů nebo ji má v souladu s rozpočtovými pravidly a zaměstnanci toto stravování nemají předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona 586/92 Sb. - konec citace Uf!

[Dája]

A ještě z internetových novin pro PO:

Krácení stravného
15.6.2010, Jaroslava Pfeilerová
Jsme PO. Pokud jedou zaměstnanci s žáky na kurz, škola zajistí stravování a ubytování, náleží zaměstnanci krácené stravné? Nezaleží na tom, zda faktura bude doručena před kurzem nebo po kurzu?

Pokud zaměstnavatel v průběhu pracovní cesty zaměstnanci zajistí bezplatně některé z hlavních denních jídel (snídani-oběd-večeři), je oprávněn krátit stravné. Míru krácení upraví zaměstnavatel ve vnitřním předpisu (případně v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě) nebo individuálně před každou pracovní cestou. Zaměstnavatel je oprávněn stravné krátit pouze za podmínky, že zaměstnance o míře kácení předem informuje.

Na tomto postupu nic nemění skutečnost, kdy byla zaměstnavatele uhrazena faktura za stravování. V tomto případě je důležitá skutečnost, že zaměstnanec na jídlo ani částečně finančně nepřispíval.

[Alena H]

Dájo děkuji za rady, myslela jsem si to, mám cesťáky připravené s plným stravným, na pokladním dokladu je uvedeno za pobyt 8.-9.6.2010, nikde není uvedena polopenze.

[Dahab]

Já když to tady tak čtu, tak zjišťuji, že nemám svůj den /spíš týden/ .V minulém čísle Školství na str. 8 byl článek o zlevněném jízdném. Tam jsem se dočetla, že kantoři by si měli kupovat všude zvlášť jízdenky. Nelze proplatit hromadnou jízdenku i když se doloží seznam žáků a na jízdence /za vlak/ je napsáno za kolik osob. Prý tak nemohou kantoři prokázat za sebe jízdné jízdenkou jak požaduje §157 odst. 1 zákoníku práce. Obdobně se postupuje i při dopravě najatým autobusem, kdy je nutné vyžadovat na dopravci, aby na fakturu vykázal odděleně výdaj za dopravu pro žáky a za kantory .Takže když to shrnu tak mám špatně některé výlety a exkurze. A teď když to tak píšu mě něco osvítilo a třeba to mám dobře. Protože poměrnou část za kantory z faktury za dopravu účtuji na 518 a kantorům vyplácím pouze stravné a další výdaje např. vstupy do hradů...a to dávám na 512. Já už fakt nevím co je dobře a co ne.
Já asi uletím, nevím co dřív. Jestli sledovat stránky MF a čekat na další pokyny, účtovat, vyplácet cesťáky, vybírat za sešity, vyúčtovávat ozdravné pobyty .... a do toho tento článek.

[Dája]

A to Vám, Dahab, do toho ještě napíšu, že vstupy do hradů apod. vůbec nepatří na 512 - podle mého názoru.
Do cestovného patří cestovní náhrady hrazené vlastním zaměstnancům i pracovníkům zaměstnaným na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr. Zahrnuje nejen náhrady zaměstnancům podle zákona o cestovních náhradách, ale i přímé výdaje k zajištění pracovních cest zaměstnanců, kterými se přímo hradí služby jiným organizacím (doprava, stravování a ubytování na pracovní cestě). Na tuto položku patří cestovné hrazené podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (§ 152 až 189).
Tolik rozpočtová skladba. Takže, když zaměstnanec např. v cesťáku vykazuje nutné vedlejší výdaje např. telefon a vstupné, pak se jedná o služby, nikoli cestovné. Tak to aspoň chápu já.

[Alena H]

já to beru jako vedlejší výdaje a dávám také 512, pokud je součástí cesťáku

[eva.pro]

Já to chápu a léta provádím jako Dája. Je to služba. A když bych to hnala do extrémů, tak když si koupím kancelářský papír na pracovní cestě, že ho potřebuji, a donesu účtenku, tak ho zaúčtuji na materiál ikdyž jsem ho koupila na pracovní cestě.

[Dahab]

Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu vzniká v okamžiku jeho vyslání zákonný nárok na cestovní náhrady podle § 156 zákoníku práce a sice:
a/ náhradu jízdních výdajů
b/ náhradů výdajů za ubytování
c/ náhradu zvýšených stravovacích výdajů /stravné/
d/ náhradu jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny.... /to se naštěstí škol až tak netýká/
e/ náhradu nutných vedlejších výdajů
Tolik řeč zákona.
Já pořád vidím to vstupné atd. jako bod e/ náhradu nutných vedlejších výdajů.
Ale to je pro změnu můj názor, nechci vyvolávat nějaké polemiky. Ale i na tomto příkladu je vidět, jak se dá všechno vyložit několika způsoby a v konečném důsledku to bude záležet na kontrolním orgánu jak účetní případ posoudí. Ale mám už depku z toho, že když se nad něčím začnu zamýšlet, tak znejistím a přestanu si věřit a pak už nevím jestli mám správně i datum s podpisem. Je toho strašně moc, tak myslím raději budu číst jen zákony a vyhlášky a "odborářskými plátky" se nebudu zabývat. Ach jo!