Barunko, zahraniční cesťáky jsou bohužel jednou z částí naší práce, kde je těch nejasností asi nejvíce. navíc na školeních školitelé odpovídají mlhavě, nejednoznačně a tak si říkám, jestli je to tak proto, že to sami nevědí (a školí) anebo si chtějí zajistit účast na dalších školeních. myslím, že pravda bude asi kombinace obojího.
když vezmu vaše dotazy, tak vám bohužel na některé odpovědět nemůžu:
1) dáváme totiž zálohy v české měně, zaměstnanec si sám mění na eura a donese mi potvrzení ze směnárny, tímto kurzem pak počítám celý cesťák - tak změna, hledám v příručce a doslova cituji:
Jestliže kterýkoliv zaměstnanec vyzvedne z účtu zaměstnavatele v bance cizí měnu, musí být tato operace provedena prostřednictvím pokladny a takto být také zaúčtována (např. účty 261/241, 261/262, s následným výdejem zálohy zaměstnanci 335/261). ale nepíše se tu, zda to musí být valutová pokladna
2) pokud dáváte zálohu v cizí měně, celý cesťák počítáte kurzem ze dne vyplacení zálohy
3) tady vám vůbec neporadím, já účtuju i vyplácím stále ve stejném kurzu
4) stravné u zahraničních cesťáků se krátí stejně jako u tuzemských, jen je tam změna času. takže zatímco u tuzemské cesty musí být na cestě 18 hodin, aby při zaplacené stravě předem dostal krácené stravné 75 procenty, u zahraniční mu stačí být jen 12 hodin a má nárok na krácené stravné (vlastně ve výši 25%).
na krácené stravné je nárok i při plně uhrazené stravě předem hlavně z toho důvodu, že má pokrýt náklady na občerstvení, zejména nápoje, které nebývají součástí oběd§ či večeří a zaměstnanec si je hradí na místě ze svého.
pokud nemáte příručku od Karla Janouška - Cestovní náhrady - 100 příkladů školské praxe, můžu naskenovat stránky, kde se jednotlivé případy zahraničních cest probírají a poslat vám mailem. kdybych to totiž vystavila tady veřejně, mohla bych z toho mít prů ... švih