ošetřovné

[eviS]

Ještě jsem se chtěla zeptat, jak je to v případě,kdy dítěti byl přiznán invalidní důchod. Invalidní důchod je vl. příjem dítěte, tím pádem si může hradit ošetřovné samo. Konkrétně má invalidní důchod 8.658Kč, výše ošetřovného je 1541Kč měsíčně.Počítala jsem správně pokud mi vyšlo: 1541:2 =771,--Kč, 8.658 - 771,--Kč = 7.887Kč =) dítě si může hradit samo a rodiče nemusí nic doplácet?

K výpočtu jen jedna připomínka. Nejedná se o jednostranný sirotčí důchod, ale invalidní. Tudíž z jeho výše důchodu je 30% nedotknutelná částka a zbytek můžu použít na ošetřovné do maximální výše. V tomto případě si dítě bude hradit příspěvek v plné výši a rodiče se mají "dobře" a nic neplatí.

[detdom]

Ještě jsem se chtěla zeptat, jak je to v případě,kdy dítěti byl přiznán invalidní důchod. Invalidní důchod je vl. příjem dítěte, tím pádem si může hradit ošetřovné samo. Konkrétně má invalidní důchod 8.658Kč, výše ošetřovného je 1541Kč měsíčně.Počítala jsem správně pokud mi vyšlo: 1541:2 =771,--Kč, 8.658 - 771,--Kč = 7.887Kč =) dítě si může hradit samo a rodiče nemusí nic doplácet?

Ano, dítě si hradí samo, pozor také na to, že jakmile má plný důchod, tak Vám vezmou i přídavky na dítě...
čáska, kterou si naše děti hradí s vl. příjmem (ČID) je 1542,- Kč.
v případě PID a pokud není vyplácen řazízení přídavky na dítě, tak je to 2005,- Kč. pokud dobře počítám, snad jo...

[detdom]

Ano, dítě si z PID, ČID může hradit samo, pozor také na to, že jakmile má plný důchod, tak Vám vezmou i přídavky na dítě...
čáska, kterou si naše děti hradí s vl. příjmem (ČID) je 1542,- Kč. celá částka, nedělím dvěma.
v případě PID a pokud není vyplácen řazízení přídavky na dítě, tak je to 2005,- Kč. pokud dobře počítám, snad jo...

[Dáda.M]

Dobrý den,
prosila bych poradit v mně stále nejasné věci. Ošetřovné versus výživné.
Pokud má rodič stanovené výživné určené pro náš DD, může s ním domov pracovat jako s ošetrovným, nebo se musí dítěti ukládat? A co pak s ošetřovným? Pokud by rodič mohl platit, platí částku celou nebo minus výživné?
Děkuji, Dáda M.

[AlSy]

Dobrý den, potřebovala bych poradit s placením ošetřovného z vlastních příjmů dítěte konkrétně z invalidního důchodu. V domově nám zletil chlapec, matka požádala chlapci o invalidní důchod a oznámila mi, že zrušila trvalý příkaz a ošetřovné již hradit nebude. Chci se zeptat, jak postupuje v takových případech někdo z Vás. Důchod mu sice bude zpětně vyplacen ode dne podání žádosti, ale momentálně má podanou jen žádost, nevím výši důchodu, není to zatím žádný jeho pravidelný příjem a tak nevím, zda matka má ošetřovné dále hradit do doby než budu mít rozhodnutí s výměrou důchodu. Děkuji moc za radu, řeším tento případ poprvé.

[ADVU]

Podle § 103 a § 96 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, rozhodne-li soud o umístění dítěte do ústavní nebo ochranné výchovy, upraví vždy také rozsah vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Přitom zohlední i předpokládanou výši platby podle zvláštních předpisů, tj. zákon č. 109/2002 Sb.. Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného.
Ve smyslu § 7 odst. 2 písm. d) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se výživné, které určil soud, považuje za příjem dítěte. Tento příjem se použije na úhradu péče v souladu s ustanovením § 29 a § 27 zákona č. 109/2002 Sb..
Dle § 29 odst. 2 zákona 109/2002 Sb. se k úhradě příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních (dále jen příspěvek) použije část příjmů převyšujících 50% částky určené podle § 27, platné pro příslušnou věkovou kategorii, a to až do výše určené podle § 27.

Příklad č. 1:
Dítě s nařízenou ústavní výchovou, kterému je 5 let. Soud určil výživné otci Kč 1.000,-- měsíčně a matce Kč 1.000,-- měsíčně.
Příspěvek dle § 27 odst. 2 písm. a) zákona 109/2002 Sb. činí Kč 1.063,-- měsíčně.
Příjem dítěte činí Kč 2.000,-- měsíčně (výživné otec Kč 1.000,-- + výživné matka Kč 1.000,--). Z této částky musí dítěti zůstat minimálně Kč 532,-- měsíčně (§ 29 odst. 2 zákona 109/2002 Sb.). Zbytek příjmu (Kč 1.468,--) se použije k úhradě příspěvku. Zbytek příjmu Kč 1.468,-- - (minus) příspěvek Kč 1.063,-- = Kč 405,-- tato částka se ještě přeúčtuje dítěti. V případě že měsíční příspěvek je snížen o dovolenku, útěk, vazbu, hospitalizaci tak se postupuje obdobně, tj. dítěti zůstane víc peněz.

Příklad č. 2:
Dítě s nařízenou ústavní výchovou, kterému je 16 let. Soud určil výživné otci Kč 1.000,-- měsíčně a matce Kč 1.000,-- měsíčně.
Příspěvek dle § 27 odst. 2 písm. d) zákona 109/2002 Sb. činí Kč 1.541,-- měsíčně.
Příjem dítěte činí Kč 2.000,-- měsíčně (výživné otec Kč 1.000,-- + výživné matka Kč 1.000,--). Z této částky musí dítěti zůstat minimálně Kč 771,-- měsíčně (§ 29 odst. 2 zákona 109/2002 Sb.). Zbytek příjmu (Kč 1.229,--) se použije k úhradě příspěvku. Rozdíl mezi částkou určenou pro úhradu příspěvku z příjmů dětí podle § 29 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb. a příspěvkem určeným podle § 27 zákona č. 109/2002 Sb. hradí rodiče (§ 29 odst. 3 zákon 109/2002 Sb.) – skuteční příspěvek Kč 1.541,-- - (minus) Kč 1.229,-- = Kč 312,--. Dle § 27 odst. 6 se rodiče na hrazení příspěvku podílejí rovným díle, s výjimkou případů uvedených v § 28, tzn. že otec k výživnému ještě musí doplatit příspěvek po zaokrouhlení Kč 156,-- měsíčně a matka totéž. V případě že měsíční příspěvek je snížen o dovolenku, útěk, vazbu, hospitalizaci tak se postupuje obdobně, tj. dítěti zůstane víc peněz. Zde platí to, že nejdřív hradí příspěvek dítě ze svých příjmů a až pak hradí rodiče částku která ještě případně zůstane k uhrazení nebo za příslušný měsíc nehradí vůbec nic.

Příklad č. 3:
Dítě s nařízenou ústavní výchovou, kterému je 12 let. Soud určil výživné otci Kč 200,-- měsíčně a matce Kč 200,-- měsíčně.
Příspěvek dle § 27 odst. 2 písm. c) zákona 109/2002 Sb. činí Kč 1.382,-- měsíčně.
Příjem dítěte činí Kč 400,-- měsíčně (výživné otec Kč 200,-- + výživné matka Kč 200,--). Z této částky musí dítěti zůstat minimálně Kč 691,-- měsíčně (§ 29 odst. 2 zákona 109/2002 Sb.). Vzhledem k tomu, že příjem dítěte je nižší než částka, která musí dítěti zůstat, rodičům se stanoví příspěvek v plné výši dle § 27. Příjem Kč 400,-- zůstává dítěti.

Příklad č. 4:
Dítě s nařízenou ústavní výchovou, kterému je 8 let. Soud určil výživné otci Kč 2.000,-- měsíčně a matce Kč 2.000,-- měsíčně.
Příspěvek dle § 27 odst. 2 písm. b) zákona 109/2002 Sb. činí Kč 1.222,-- měsíčně.
Příjem dítěte činí Kč 4.000,-- měsíčně (výživné otec Kč 2.000,-- + výživné matka Kč 2.000,--). Z této částky musí dítěti zůstat minimálně Kč 611,-- měsíčně (§ 29 odst. 2 zákona 109/2002 Sb.). Vzhledem k tomu, že příjem dítěte je vyšší než částka, která musí dítěti zůstat + částka příspěvku, rodičům se příspěvek dle § 27 nestanoví.

Dále uvádím několik nejasností ve soudních výrocích:
- „ošetřovné“ se již několik let nazývá „příspěvek na úhradu péče“
- „rodičům se stanoví výživné ve výši příspěvku“ – vzhledem k tomu, že se příspěvek stanoví z výživného, v tomto případě nelze stanovit příspěvek (v praxi to dělám tak, že příspěvek stanovím pouze rodičům a dítěti nestanovím vůbec nic, taky mu neodkládám žádné peníze z takového výživného)

Pokud jde o invalidní důchod (plný, sirotčí) tak se postupuje obdobně jako u výživného. U plného invalidního důchodu přicházíte o přídavek na dítě a zde musíte příspěvkovou základnu zvýšit o koeficient 0,3. Pokud jde o sirotčí důchod oboustranně osiřelého, které nemá jiný příjem, tak se na úhradu příspěvku použije nejvýše 30% příjmů. (§ 29 odst. 1.) Pokud je o důchod pouze požádáno, tak musí hradit příspěvek rodiče až do té doby kdy důchod bude přiznán a budete to mít černé na bílém od kdy byl důchod přiznán. Pak se zahájí nové správní řízení a rodičům se případný přeplatek příspěvku vrátí.

[luca.b]

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat v případě, kdy jsme do zařízení přjali nové dítě, zahájila jsem správní řízení,poslala jsem matce i
otci rozhodnutí o povinnosti hradit ošetřovné, otec je ve výkonu trestu, ale přišel mi od něho dopis s nadpisem Odpor k rozhodnutí a v dopise uvádí, že není biologickým otcem dítěte, že trvá na tom, že to není jeho dítě, že v době, kdy se dítě narodilo byl ve vězení, ale byl s matkou dítěte ženatý a tudíž je uveden v rodném listě. Matka podávala žádost o popření otcovství, ale soud to zamítnul z důvodu vadného podání a on k dopisu doložil i usnesení o vadném podání. Beru to jako jeho odvolání proti našemu rozsudku, ačkoliv vlastně pro mě je to pořád otec dítěte a má povinnost hradit ošetřovné, protože nedoložil žádné rohodnutí od soudu, že otcem dítěte není. Jak postupovat v téhle situaci dále?

Podle mého názoru nemůže DD žádným způsobem rozhodovat o tom, zda je, či není biologickým otcem. Z pohledu zákona je otcem a tím to je k ošetřovnému rozhodující. Tudíž by mu měl být předepsán předpis na ošetřovném.
Spíš tam je problém v tom, že je ve vězení a tam stanovovat ošetřovné je vrcholně problematické.

Dokud bude otec uveden v RL, tak postupovat standardně. A pokud je rodič ve výkonu trestu a pracuje, tak může hradit max. 30% ze svých příjmů. V praxi to znamená, že to co on Vám zaplatí, tak tu částku dáte do předpisu a ten zbytek do výše určené dle zák. nebude po něm vymáhat. Chodí k nám každé 3 měs. na kontrolu státní zástupkyně a toto nám sdělila.
Lucie LAhovská, DD a ŠJ Hora Sv. KAteřiny

[luca.b]

Dobrý den, potřebovala bych poradit s placením ošetřovného z vlastních příjmů dítěte konkrétně z invalidního důchodu. V domově nám zletil chlapec, matka požádala chlapci o invalidní důchod a oznámila mi, že zrušila trvalý příkaz a ošetřovné již hradit nebude. Chci se zeptat, jak postupuje v takových případech někdo z Vás. Důchod mu sice bude zpětně vyplacen ode dne podání žádosti, ale momentálně má podanou jen žádost, nevím výši důchodu, není to zatím žádný jeho pravidelný příjem a tak nevím, zda matka má ošetřovné dále hradit do doby než budu mít rozhodnutí s výměrou důchodu. Děkuji moc za radu, řeším tento případ poprvé.

Dobrý den,
můžete to řešit dvěma způsoby:
1) - vymáhat příspěvek po matce, jelikož chlapci nebyl zatím důchod přiznán a poté můžete přeplatek zaslat zpět matce a z došlého důchodu použít částku na úhradu oš. zpětně
2) - předepisovat chlapci, evidovat dlužné částky a po přiznání důchodu provést úhradu

Já osobně bych se spíše přikláněla k prvnímu postupu. Nemusí mu být inv. důchod přiznán.

[luca.b]

Ještě jsem se chtěla zeptat, jak je to v případě,kdy dítěti byl přiznán invalidní důchod. Invalidní důchod je vl. příjem dítěte, tím pádem si může hradit ošetřovné samo. Konkrétně má invalidní důchod 8.658Kč, výše ošetřovného je 1541Kč měsíčně.Počítala jsem správně pokud mi vyšlo: 1541:2 =771,--Kč, 8.658 - 771,--Kč = 7.887Kč =) dítě si může hradit samo a rodiče nemusí nic doplácet?

Ano, dítě si hradí samo, pozor také na to, že jakmile má plný důchod, tak Vám vezmou i přídavky na dítě...
čáska, kterou si naše děti hradí s vl. příjmem (ČID) je 1542,- Kč.
v případě PID a pokud není vyplácen řazízení přídavky na dítě, tak je to 2005,- Kč. pokud dobře počítám, snad jo...

Dovolím si poopravit částku 2.005,-. Správná částka je 2.003,-Kč

[hanced]

Dobrý den,

mám také jeden dotaz ohledně ošetřovného u zletilých dětí, které jsou v našem dětském domově na smlouvu
o prodlouženém pobytu do doby ukončení přípravy na povolání. V našem DD si zletilí hradí příspěvek na úhradu péče sami,
a to ve výši 1541,- Kč, jak ukládá zákon č. 109/2002 Sb., odst. 2 d). Samozřejmě aby toho byli schopni, pomáháme jim po dosažení zletilosti vyřídit dávky pomoci v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí a také jim k jejich rukám chodí přídavek na dítě. Ve zmiňovaném odst. 2 se píše kromě vyčíslené výše příspěveku dále, že tuto výši příspěvku hradí nezaopatřená osoba "v případě, že se zařízení vyplácí přídavek na dítě nebo pokud příspěvek hradí dítě nebo nezaopatřená osoba podle odstavce 1. V případě, že se přídavek na dítě zařízení nevyplácí, zvyšuje se příspěvková základna o součin příslušné částky podle věku dítěte a koeficientu 0,3."
Odstavec 1 odkazuje dále na § 29, kde se vysvětluje výpočet výše příspěvku z vlastního příjmu dítěte.
Nyní se dostávám k jádru svého dotazu, a to zda-li musím zletilému navýšit příspěvek na úhradu péče o koeficient 0,3, tj. na částku 2003,- Kč. Já si totiž výše uvedený odstavec 2 vysvětluji tak, že přestože není přídavek na dítě vyplácen zařízení
a je spolu s příspěvkem na živobytí vlastním příjmem dítěte, vypočítám výši příspěvku na úhradu péče podle § 29, tj. na částku 1541,- Kč a nemusím pak už příspěvek zletilému navyšovat o koeficient 0,3.
Pokud s tím někdo máte zkušenost, budu velmi ráda za radu, zda-li si to vysvětluji správně. Děkuji Hanka

[ADVU]

Dobrý den,

mám také jeden dotaz ohledně ošetřovného u zletilých dětí, které jsou v našem dětském domově na smlouvu
o prodlouženém pobytu do doby ukončení přípravy na povolání. V našem DD si zletilí hradí příspěvek na úhradu péče sami,
a to ve výši 1541,- Kč, jak ukládá zákon č. 109/2002 Sb., odst. 2 d). Samozřejmě aby toho byli schopni, pomáháme jim po dosažení zletilosti vyřídit dávky pomoci v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí a také jim k jejich rukám chodí přídavek na dítě. Ve zmiňovaném odst. 2 se píše kromě vyčíslené výše příspěveku dále, že tuto výši příspěvku hradí nezaopatřená osoba "v případě, že se zařízení vyplácí přídavek na dítě nebo pokud příspěvek hradí dítě nebo nezaopatřená osoba podle odstavce 1. V případě, že se přídavek na dítě zařízení nevyplácí, zvyšuje se příspěvková základna o součin příslušné částky podle věku dítěte a koeficientu 0,3."
Odstavec 1 odkazuje dále na § 29, kde se vysvětluje výpočet výše příspěvku z vlastního příjmu dítěte.
Nyní se dostávám k jádru svého dotazu, a to zda-li musím zletilému navýšit příspěvek na úhradu péče o koeficient 0,3, tj. na částku 2003,- Kč. Já si totiž výše uvedený odstavec 2 vysvětluji tak, že přestože není přídavek na dítě vyplácen zařízení
a je spolu s příspěvkem na živobytí vlastním příjmem dítěte, vypočítám výši příspěvku na úhradu péče podle § 29, tj. na částku 1541,- Kč a nemusím pak už příspěvek zletilému navyšovat o koeficient 0,3.
Pokud s tím někdo máte zkušenost, budu velmi ráda za radu, zda-li si to vysvětluji správně. Děkuji Hanka

Milá Hanko (hanced)

Ano, pokud není zařízení vyplácen přídavek na dítě, tak musíte příspěvek na úhradu péče navýšit o koeficient 0,3, na částku Kč 2.003,--.

Dítě zůstává po zletilosti u Vás dle § 24 odst. 5 a § 2 odst. 6 zákona č. 109/2002 Sb. - z dítěte se po zletilosti stává nezaopatřená osoba, zůstává u Vás na základě smlouvy mezi zařízením a nezaopatřenou osobou, nejdéle však do věku 26 let a musí studovat. Když studuje, tak má nárok na přídavek na dítě.
Zkuste se podívat na § 27 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona 109/2002 Sb.. - "§ 27 odst. 1 Rodiče jsou povinni hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám..." "§ 27 odst. 2 písm d) 1 450 Kč, jde li o dítě starší 15 let nebo nezaopatřenou osobu..." Pokud tedy dítě zůstává u Vás i po zletilosti na smlouvu, studuje, je nezaopatřenou osobou, jsou rodiče povinni hradit příspěvek na úhradu péče. Takže žádná změna rodiče musí nadále hradit příspěvek na úhradu péče, pouze jim to písemně oznamte.

Přídavek na dítě.
Z úřadu práce po zletilosti dítěte posílají žádost, kam a jak chce "dítě"-nezaopatřená osoba, posílat přídavek na dítě. Tady vyplníme účet ústavního zařízení, necháme to podepsat "dítětem"-nezaopatřenou osobou. Tato částka je příjmem dítěte. Do smlouvy můžete napsat, že přídavek na dítě náleží ústavnímu zařízení.

Příjem dítěte.
Musíte se podívat co se za příjem považuje ve smyslu § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Pokud tedy dítě příjem má, tak postupujete dle § 29 zákona č. 109/2002 Sb. Vzhledem k tomu, že ústavní zařízení poskytuje plné a přímé zaopatření dle § 2 zákona č. 109/2002 Sb., tak by "dítě"-nezaopatřená osoba, nemělo/a mít nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. Navíc tyto dávky nejsou příjmem ve smyslu § 7 zákona č. 110/2006 Sb..

Shrnutí.
1. S nezaopatřenou osobou podepíšete smlouvu, kde kromě jiného uvedete, že jsou rodiče povinni hradit příspěvek na úhradu péče; můžete uvést, že přídavek na dítě se bude vyplácet ústavnímu zařízení; případě, že rodiče nebudou hradit příspěvek na úhradu péče, tak může (může a ne musí) nezaopatřená osoba požádat soud o stanovení výživného.
2. Rodičům písemně sdělíte, že jsou povinni nadále hradit příspěvek na úhradu péče.
3. Zahájíte nové správní řízení ve věci stanovení, snížení, nebo prominutí příspěvku na úhradu péče.

Doufám, že Vám to pomohlo. Hezký den.

[hanced]

Dobrý den, chtěla bych se zeptat těch, kteří to dělají stejným způsobem jako my, že žletilí po sepsání smlouvy o prodlouženém pobytu hradí již sami příspěvek na úhradu péče ze svých příjmů, tj. z příjmů dítěte, peníze na to mají z dávek hmotné nouze a my je tím učíme povinnosti, že až od nás jednou odejdou, tak ten nájem také budou muset pravidelně hradit..............tu "povinnost" hradit příspěvek máte uvedenou už ve smlouvě o prodlouženém pobytu nebo to zletilcům stanovujete rozhodnutím? Děkuji Hanka

[ADVU]

Dobrý den, chtěla bych se zeptat těch, kteří to dělají stejným způsobem jako my, že žletilí po sepsání smlouvy o prodlouženém pobytu hradí již sami příspěvek na úhradu péče ze svých příjmů, tj. z příjmů dítěte, peníze na to mají z dávek hmotné nouze a my je tím učíme povinnosti, že až od nás jednou odejdou, tak ten nájem také budou muset pravidelně hradit..............tu "povinnost" hradit příspěvek máte uvedenou už ve smlouvě o prodlouženém pobytu nebo to zletilcům stanovujete rozhodnutím? Děkuji Hanka

Dobrý den Hanko

Kouknete se na mojí odpověď na Váš dotaz ze dne 2. 6. 2011. Dítě po zletilosti je nezaopatřenou osobou, viz. § 2 odst. 6 zákona č. 109/2002 Sb. Rodiče nadále hradí příspěvek na úhradu péče dle § 27 odst. 1 a § 27 odst. 2 písm. d) a to až do věku 26 let dítěte/nezaopatřené osoby. Dítě v den zletilosti podepíše smlouvu a rodiče hradí dál příspěvek na úhradu péče. Nemusíte vydávat žádné rozhodnutí, pouze to rodičům písemně sdělte.

Dávky pomoci v hmotné nouzi. Je hezké pokud se snažíte dítě učit povinnosti, že si nájem budou muset pravidelně hradit, když jednou od Vás odejdou. Dávky pomoci v hmotné nouzi nejsou ve smyslu § 7 zákona č. 110/2006 Sb. příjmem dítěte/nezaopatřené osoby a proto dítě/nezaopatřená osoba nemůže z dávek pomoci v hmotné nouzi hradit příspěvek na úhradu péče. Dále dle § 7 zákona č. 109/2002 Sb. poskytuje Vaše zařízení plné přímé zaopatření a proto nemůže dítě/nezaopatřená osoba ve Vaší péči, být poživatelem dávek pomoci v hmotné nouzi.

[ADVU]

Příspěvek na úhradu péče - index spotřebitelských cen - inflace v roce 2011

Průměrná míra inflace v roce 2011 byla 1,9% (viz: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc010912.doc nebo http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace_spotrebitelske_ceny) a proto příspěvek na úhradu péče dle § 27 odst. 2 zůstává ve výši tak jak to bylo v roce 2011.

§ 27 odst. 2
a) 1063 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku,
b) 1222 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,
c) 1382 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,
d) 1541 Kč, jde-li o dítě starší 15 let nebo nezaopatřenou osobu

To co nám přibylo od 1.1.2012 je tvorba opravných položek k nedoplatkům z příspěvku na úhradu péče a pravděpodobně od 1.7.2012 bude několik změn ve výpočtu příspěvku na úhradu péče z důvodu novely zákona č. 109/2002 Sb.

[ADVU]

Opravné položky jsou pouze účetnická záležitost. Opravné položky - nejsou odpisy, odpisy zůstávají tak jako doteď.

Jak na to:
Ke dni 31.12.2011 se musí sečíst všechny pohledávky po době splatnosti. Tato částka se pak zaúčtuje na vrub účtu 406 a ve prospěch účtu 192 (toto udělá paní účetní). Bude to tzv. „nultý“ stav, tj. pohledávky po době splatnosti ke dni 31.12.2011. (Zaúčtovat se to má do konce ledna 2012!!!) Tento tzv. "nultý" stav budete muset taky vést a pak z účtu 406 odepisovat pokud se něco uhradí, odepíše nebo vymůže.


Výše opravné položky - Předpis ke dni - Splatnost předpisu

100% - 31.5.2009 - 15.6.2009
90% - 30.6.2009 - 15.7.2009
90% - 31.7.2009 - 15.8.2009
90% - 31.8.2009 - 15.9.2009
80% - 30.9.2009 - 15.10.2009
80% - 31.10.2009 - 15.11.2009
80% - 30.11.2009 - 15.12.2009
70% - 31.12.2009 - 15.1.2010
70% - 31.1.2010 - 15.2.2010
70% - 28.2.2010 - 15.3.2010
60% - 31.3.2010 - 15.4.2010
60% - 30.4.2010 - 15.5.2010
60% - 31.5.2010 - 15.6.2010
50% - 30.6.2010 - 15.7.2010
50% - 31.7.2010 - 15.8.2010
50% - 31.8.2010 - 15.9.2010
40% - 30.9.2010 - 15.10.2010
40% - 31.10.2010 - 15.11.2010
40% - 30.11.2010 - 15.12.2010
30% - 30.12.2010 - 15.1.2011
30% - 31.1.2011 - 15.2.2011
30% - 28.2.2011 - 15.3.2011
20% - 31.3.2011 - 15.4.2011
20% - 30.4.2011 - 15.5.2011
20% - 31.5.2011 - 15.6.2011
10% - 30.6.2011 - 15.7.2011
10% - 31.7.2011 - 15.8.2011
10% - 31.8.2011 - 15.9.2011


V tabulce jsou uvedeny předpisy ke dni a výše odpisu, který se zaúčtuje na účet 406.
Všechny předpisy kde dni 31.5.2009 (včetně), které nebyly uhrazeny ke dni 31.12.2011 se zaúčtují na účet 406 ve výši 100%. Všechny předpisy ze dne 30.6.2009, 31.7.2009 a 31.8.2009 (včetně), které nebyly uhrazeny ke dni 31.12.2011 se zaúčtují na účet 406 ve výši 90%. Všechny předpisy ze dne 30.9.2009, 31.10.2009 a 30.11.2009 (včetně), které nebyly uhrazeny ke dni 31.12.2011 se zaúčtují na účet 406 ve výši 80%...

Každý předpis příspěvku na úhradu péče je ke poslednímu dni v měsíci a je splatný do každého 15. dne následujícího kalendářního měsíce. 1. den po splatnosti příspěvku je 16. den následujícího kalendářního měsíce od vytvořeného předpisu.

Od 1.1.2012 se budou muset sledovat všechny předpisy-splatnosti předpisů, počítat lhůty po splatnosti a každých 90 dnů vytvářet opravné položky. Paní účetní to pak zaúčtuje na stranu MD účtu 556 a na stranu D účtu 192 a půjde to do nákladů zařízení.

Zní to zatím jednoduše?
Ta prví část ano, ale ta druhá ne. V praxi to u nás znamená, že s předpisem se budou muset dávat každý měsíc do účtárny částku předpisu + opravné položky + opravy opravných položek.

Opravná položka k předpisu: předpis příspěvku na úhradu péče ke dni 30.9.2011 je splatný do 15.10.2011 od 16.10.2011 je první den, kdy tento předpis není splacen. Pokud se tento předpis nesplatí, tak se po 90 dnech vytváří opravná položka ve výši 10% z původního předpisu. Pak následně každých 90 dnů se vytváří opravná položka ve výši 10% z původního předpisu a to až do úplného vyrovnání předpisu a opravné položky. Tady se zatím "pouze" sledujete splatnosti všech předpisů. 1. opravná položka ve výši 10% z předpisu ze dne 30.9.2011 vzniká dne 13.1.2012. 2. opravná položka ve výši 10% z předpisu ze dne 30.9.2011 vzniká dne 13.5.2012…


Oprava opravné položky: pokud rodič svůj dluh splatí do 90 dnů, tak se nic neděje - opravná položka se nevytváří. Pokud rodič začne něco splácet a Vy jste již vytvořil/a opravnou položku, tak musíte již vytvořenou opravnou položku přepočítat a vytvořit opravu opravné položky.
Příklad: rodiči za měsíc prosinec 2011 předepíšete předpis ve výši Kč 771,--, rodič do dne splatnosti, tj. do 15.1.2012 nezaplatí, dne 16.1.2012 je prvý den po splatnosti. Po 90 dnech ode dne splatnosti (tj. dne 14.4.2012), vytváříte opravnou položku ve výši 10% z původního předpisu - 10% z Kč 771,-- = Kč 77,10. Tato opravná položka se pak zaúčtuje ke konci měsíce duben 2012, tj. ke dni 30.4.2012.

Rodič po 120 dnech (tj. 14.5.2012) zaplatí Kč 500,--. (Pokud rodič něco uhradí, tak hradí nejdřív tu nejstarší pohledávku.) Takže pohledávka za měsíc leden nebude Kč 771,--, ale bude Kč 771,-- - Kč 500,-- = Kč 271,-- a tím pádem bude opravná položky vypočítána z částky Kč 271,-- a ne z částky Kč 771,--. Takže opravná položka za měsíc leden bude Kč 27,10. Vzhledem k tomu, že jste již vytvářel/a opravnou položku ve výši Kč 77,10 musíte vytvořit opravu opravné položku, tj. rozdíl mezi Kč 77,10 a Kč 27,10. Rozdíl bude Kč 50,-- a tato částka se musí zaúčtovat jako oprava opravné položky v měsíci květen 2012.


To máte radost?! To není všechno. Vytváření opravných položek je jedna věc, ale ještě stále musíte vést a vymáhat dluhy, jako dosud a taky zůstane odepisování dluhů jako dosud. Takže je to zbytečná práce. Tady se jedině účetně sníží celkové zadlužení zařízení, protože ty opravné položky jdou do nákladů zařízení (zvýší se náklady zařízení). Takže to co se pracně stanovíte a pak pracně vymáháte a rodič to neuhradí, tak to vlastně uhradí zařízení ze svého rozpočtu.
Pokud něco vymůžete, nebo nevymůžete, tak taky budete muset udělat opravu opravné položky, jako kdyby to rodič uhradil.


Opravné položky jsou hodně složité na sledování lhůt splatností a bez programového vybavení to nepůjde. Předpis příspěvku je vlastně vystavování faktur. Pokud máte 50 dětí a měsíčně uděláte 100 předpisů, tak to je jako kdyby jste vydal/a 100 faktur…
Budete muset zakoupit nějaký účetní program na opravné položky, jinak to neuhlídáte.


Hezký den.