Radíme si.cz

Milé radilky, prosím o radu, aneb zdravě jsem se naštvala (na jazyku jiné slovo) a jak říkáme u nás na jižní Moravě - a co fčíl?
Před chvílí za mnou byla jedna paní (1) ze sborovny, že jí jiná paní ze sborovny (2), řekla, že má asi 25 let pracovní výročí (ano divíte se, já se divím také, paní č. 2 řekla paní č. 1, že ona - ta paní č. 1 - má výročí - nejen děti u nás mají své asistenty pedagoga) a že má za mnou přijít a jí dám dar. Nemluvě o tom, že samozřejmě jí žádný dar fčíl (rozuměj teď, momentálně) nemohu dát, že je to o nějakém úřednickém postupu, mě zaráží to, že rozpočet FkSP jsme dělali (spolu se všemi návrhy změn, včetně požadavků zaměstnanců na věcné dary z FKSP pro rok 2014 - včetně VŠECH PODPISŮ ZAMĚSTNANCŮ) už někdy začátkem ledna.
Po mém výlevu, promiňte, nejde to hned rozdýchat, Vás prosím o následující: jakým způsobem doplním do rozpočtu FKSP z ledna, že si jedna paňčelka vzpomněla koncem září, že asi má nějaké výročí. Mohu doplnit nebo jí mám slušně říci, že když si to nenamyslela v lednu, tak sorry?
Na pozici účetní ve škole jsem již téměř devět let. Ano, uznávám, nenudím se a stále mě něco překvapuje - páni učitelé prominou, ale jsou to především páni učitelé. Na jedné straně se mohu dostat do problému, když vyhovím, na druhé straně, když nevyhovím, budu za idiota a můru, která chudákovi paní učitelce nic nedopřeje.
Moc se omlouvám, za jízlivý příspěvek, ale já od 1. 9. už fakt "nemožu, nemožu", páč s touto kolegyní jsem v září řešila několik podobných "špeků", zvedám oči k nebi a říkám - za co, Bože, za co????

Andreo, mě jste pobavila, když už nesvítí venku sluníčko, aspoň něco. Já na jejich adresu občas pronesu, že i tříleté dítě lépe chápe....
ale k věci. Pokud máte prostředky a nepřekročíte hranici 15%, které lze použít na dary, udělejte dodatek k rozpočtu FKSP. Ať chudinka nestrádá ))

no ... u nás to bývalo tak, že já (coby personalista a dalších deset lidí v jednom) jsem si tato výročí hlídala sama. měla jsem veškeré podklady o praxi, takže jsem si vytvořila v excelu tabulku, kde jsem si napsala všechna výročí (pracovní i životní) z jejich spisů, které jsem převzala po předchůdkyni. a pak jsem si k pracovním výročím přičetla 5 let a v jednotlivých sloupcích (co sloupec to rok) viděla, jestli někdo v tomto roce má nárok na odměnu. tato tabulka byla vodítkem při tvorbě rozpočtu, ale jinak rozpočet nebyl žádné dogma, se kterým se nedá v průběhu roku pracovat, protože holt život ho mění.
protože netuším, jakou zvyklost máte u vás, ale asi se tedy zaměstnanci hlásí sami jak čtu, tak bych neměla problém vyřešit situaci tak, jak popsala saba

jo a jinak ... postup, kdy paní jedna řekne raději paní dvě, že chce něco řešit s paní tři, místo aby paní jedna za paní tři rovnou zašla, je naprosto běžný bez ohledu na region a nejen fčíl
a dát jí to ze svého nechcete???????

Saba, Refi - děkuji za odpovědi.
Saba - tak nějak to mám namyšlené, nechám si podepsat paní ředitelkou a předsedkyní odborů, s tím, že na dary v roce 2014 bude.
Refi - ze svého jí to fakt nechci dát
Pokud jsem Vás pobavila, jsem ráda.
Jen pro upřesnění, proč jsem včera tak "vyletěla". Tato samá paní učitelka vypisovala nedávno cesťák z výletu a ptala se mě, jestli má stravné nárokovat dokladem, který jí dali na místě. Už asi po sto padesáté jsem, podotýkám naprosto s klidem Angličana, řekla, že ne, že stravné se dává podle hodin, které strávila na výletě. A už to začalo.
Stravné dle směrnice dělalo asi 510 Kč (3 dny) a doklad měla na 450 Kč (prostě se podařilo, že strava tam byla fakt levná): "ale to mně dáš víc, než jsem zaplatila". Znovu jsem (opět s klidem Angličana) řekla, že je to od ní moc hezké, ale účetní se musí držet předpisů, ale mlela to pořád dokola. Vypotácela jsem se ze sborovny a zapadla v kanceláři. No, a pak ve sborovně paní učitelka vykládala, že ona chtěla škole ušetřit 60 Kč, ale já jsem jí to nedovolila. Představa, že to vykládá i po celé vesnici, je hrozná. Nikomu už nic nevysvětlím. Ale dost vypisování, moje veselé příhody z účtování zažíváme určitě všichni účetní. Jak mi řekla včera moje kamarádka: "hlavně se nad to povznes, nebo se z toho zblázníš". Už teď přemýšlím, že pokud se dožiji důchodu, koupím si velký blok papíru a příhody sepíšu.

saba píše:Andreo, mě jste pobavila, když už nesvítí venku sluníčko, aspoň něco. Já na jejich adresu občas pronesu, že i tříleté dítě lépe chápe....
ale k věci. Pokud máte prostředky a nepřekročíte hranici 15%, které lze použít na dary, udělejte dodatek k rozpočtu FKSP. Ať chudinka nestrádá ))

Sabo, asi jsem zaspala, kde jste vzala těch 15 %?

Alenko, je to ve vyhlášce o FKSP - celková výše darů může činit nejvýše 15% ze základního přídělu do FKSP. A ještě něco málo k paním učitelkám - růžový papír na daně vždy a bez pomoci vyplní jedině paní uklízečka, kuchařka nebo školnice

AndreaN píše:Saba, Refi - děkuji za odpovědi.
Saba - tak nějak to mám namyšlené, nechám si podepsat paní ředitelkou a předsedkyní odborů, s tím, že na dary v roce 2014 bude.
Refi - ze svého jí to fakt nechci dát
Pokud jsem Vás pobavila, jsem ráda.
Jen pro upřesnění, proč jsem včera tak "vyletěla". Tato samá paní učitelka vypisovala nedávno cesťák z výletu a ptala se mě, jestli má stravné nárokovat dokladem, který jí dali na místě. Už asi po sto padesáté jsem, podotýkám naprosto s klidem Angličana, řekla, že ne, že stravné se dává podle hodin, které strávila na výletě. A už to začalo.
Stravné dle směrnice dělalo asi 510 Kč (3 dny) a doklad měla na 450 Kč (prostě se podařilo, že strava tam byla fakt levná): "ale to mně dáš víc, než jsem zaplatila". Znovu jsem (opět s klidem Angličana) řekla, že je to od ní moc hezké, ale účetní se musí držet předpisů, ale mlela to pořád dokola. Vypotácela jsem se ze sborovny a zapadla v kanceláři. No, a pak ve sborovně paní učitelka vykládala, že ona chtěla škole ušetřit 60 Kč, ale já jsem jí to nedovolila. Představa, že to vykládá i po celé vesnici, je hrozná. Nikomu už nic nevysvětlím. Ale dost vypisování, moje veselé příhody z účtování zažíváme určitě všichni účetní. Jak mi řekla včera moje kamarádka: "hlavně se nad to povznes, nebo se z toho zblázníš". Už teď přemýšlím, že pokud se dožiji důchodu, koupím si velký blok papíru a příhody sepíšu.

tak to u nás bylo naopak ... po téměř každé akci jsem vysvětlovala, proč je jídlo stálo více, než jim proplatím a jak ta škola na nich šetří a že příště nikam nepojedou ... práce s lidmi není jednoduchá, obzvlášť, když jde o peníze ... ale uznejte, kde získat lepší školu v sebeovládání jo a knížku si ráda koupím

Ženy, nečekejte do důchodu, to už si na všechny "veselé příhody z natáčení" nevzpomenete
Nebylo by dobré založit zde vlákno, kde bychom zapisovaly své zážitky? Pak se to jen zformátuje a předá vydavateli.....
Já si ty své absurdní příhody (většina se týká pedagogů, jak jinak) právě nepamatuji, pouze jeden z dávných totalitních dob, kdy se ještě vyplácely zálohy na mzdu a pak vyúčtování. Dostavila se paní učitelka ZŠ a chtěla zvýšit zálohu - tak se ptám o kolik a ona: co nejvíc to jde. Pátrala jsem po důvodu a dostalo se mi vysvětlení, že chce velkou zálohu, aby měla co nejmenší doplatek, ze kterého se přece počítá daň....
Tohle by vážně uklízečku nebo kuchařku nenapadlo.

jj máte všechny pravdu. Nepedagogové se i lépe orientují ve výplatkách než pedagogové, ty zajímá suma jen na konci k výplatě.

Holky, bezva jste mě pobavily. Když jsem dělala mzdovku u vojáků, tak jsem vždycky říkala - vojáci a normální lidi, ve školství říkám - učitelé a normální lidi, a to bez nějaké ironie. Každá tato speci skupina je zdánlivě jiná a přesto stejná. Někdy k zasmání, někdy je potřeba hodně trpělivosti.