od MMM » pon 06. srp 2012 20:34:30
Něco vám přikládám:
Přílohu z dotazů a odpovědi zveřejněných na webových stránkách zpracovala xxx.
K uvedenému paragrafovému znění máte vždy uvedeny dotazy a odpovědi.
§ 4 Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců
Znění § 4 vyhlášky FKSP
(1) Z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu a příspěvkových organizací (dále jen "zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců") a na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.
(2) Z fondu lze hradit nákup vitaminových prostředků pro zaměstnance a přispívat zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění.
(3) Z fondu lze přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům.
(4) Pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů uhradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy (např. vzdělávání zaměstnanců). 5)
(5) Z fondu lze přispívat na náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.
Dotaz:
Jaké náležitosti musí být splněny, pokud jsou zaměstnanci očkováni např. proti chřipce? Musí očkování povolit a provádět lékař, se kterým má s příspěvkovou organizací smlouvu, nebo lze uhradit jen vakcínu a předat zaměstnanci, který se nechá na vlastní náklady naočkovat svým osobním lékařem?
Odpověď:
Ustanovení § 4 odst. 2 vyhlášky o FKSP umožňuje z fondu přispívat zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, a to za podmínky, že takové očkování není zaměstnanci hrazeno ze zdravotního pojištění. Očkování je podmíněno zvýšeným nebezpečím onemocnění a organizace sama projedná přímo s lékařem, zda skutečně hrozí chřipková nebo jiná epidemie a zda očkování proti chřipce považuje lékař v dané situaci za nejvhodnější. Příspěvek se poskytuje v nepeněžní formě, tzn., že organizace uzavře smlouvu s lékařem nebo zdravotnickým zařízením (např. s hygienickou stanicí). Organizace uhradí z FKSP celkové náklady spojené s příslušným typem očkování a zaměstnancům se očkování umožní za cenu sníženou o příspěvek z fondu.
Dotaz:
Je možné z FKSP zakoupit permanentku na masáže, které provádí masér pro sportovní a rekondiční masáže, i když nejsou součástí rekreačního pobytu?
Odpověď:
§ 4 odst. 5 vyhlášky o FKSP umožňuje přispívat mimo jiné na náklady na provoz rehabilitačních zařízení včetně masáží. Permanentku na masáže pro Vaše zaměstnance lze zakoupit. Pokud by masáž byla součástí rekreačního pobytu, řídil by se příspěvek z FKSP podle § 8 vyhlášky.
Dotaz:
Z FKSP přispívá škola na sportovní vyžití pracovníků. Lze z FKSP zakoupit permanentku a čerpat příspěvek na solárium?
Odpověď:
Z FKSP lze dle § 4 přispívat pouze na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu a příspěvkových organizací (zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců). Na solárium, stejně jako na kadeřnické či kosmetické služby, však v žádném případě přispívat nelze.
Dotaz:
Lze z FKSP zaplatit autobus vypravený na pohřeb zaměstnance?
Odpověď:
Nelze. Dle § 4 vyhlášky o FKSP lze hradit pouze náklady na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.
Dotaz:
Lze pořídit jednotné oblečení pro zaměstnance nad rámec pracovních oděvů?
Odpověď:
Za pracovní oblečení je považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje), poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě
stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barvy apod.
§ 5 Pořízení hmotného majetku
Znění § 5 vyhlášky FKSP
Z fondu se hradí pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců.
Dotaz:
Jak správně zaúčtovat reklamaci kávovaru pořízeného z FKSP v roce 2010? V reklamačním řízení požadujeme vrácení peněz. Lze zaúčtovat pohledávku 377/412, 241/377? Než přijdou peníze, tak nepůjde okruh FKSP.
Odpověď:
Okruh aktiv a pasiv FKSP bude vyrovnán, protože pohledávka 377 je aktivum v okruhu FKSP. Její vyrovnání však přijmete na účet 243 a nikoliv na 241 – BÚ provozu. Kdyby úhrada proběhla na účet 241, pak musíte prostřednictvím účtu 262 převést peněžní prostředky provozu na BÚ FKSP.
Dotaz:
Je možné považovat nákup koberců a křesel do kabinetu za vybavení ke zlepšení pracovních podmínek?
Odpověď:
Z FKSP, a to za podmínek stanovených v pravidlech pro čerpání, lze přispívat na nákup vybavení ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, a to nad rámec povinného vybavení. Za povinné vybavení se všeobecně považuje veškeré vybavení nutné pro bezpečný výkon práce zaměstnance, např. židle, stoly, počítače, telefon, vybavení pro ochranu osobních věcí zaměstnanců a další v závislosti na typu a charakteru vykonávané práce. Patří sem také hygienické zařízení, zařízení pro oddych apod.
Rozsah povinného vybavení závisí na typu a charakteru vykonávané práce. Pořízení koberce a křesel je tedy nutno posoudit individuálně dle konkrétního umístění (např. polohovací nebo masážní křesla mohou být považována za vybavení nad rámec povinného vybavení, měli by je však mít možnost využívat všichni zaměstnanci).
Dotaz:
Lze z FKSP zakoupit počítač, který bude sloužit všem zaměstnancům a bude mít přístup na internet?
Odpověď:
Počítač zakoupit nelze. Dle § 4 vyhlášky o FKSP lze přispívat na nákup vybavení ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, a to nad rámec povinného vybavení. Počítač se považuje za povinné vybavení.
§ 6 Půjčky na bytové účely
Znění § 6 vyhlášky FKSP:
(1) Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout z prostředků fondu půjčku na:
a) pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení
b) koupi bytového zařízení,
c) nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek půjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).
(2) Půjčky z prostředků fondu jsou bezúročné a poskytují se za těchto podmínek:
a) zaměstnanci je možno poskytnout i více půjček; součet zůstatků nesplacených půjček poskytnutých zaměstnanci a nové půjčky podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 100 000 Kč, z toho podle odstavce 1 písm. b) částku 50 000 Kč,
b) každá půjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce; prostředky z poskytnuté půjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o půjčce.
(3) Dojde-li ke skončení pracovního nebo služebního poměru, je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak.
(4) Půjčky nelze poskytnout na úhradu nákladů, které již byly kryty půjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby. Půjčku nelze dále poskytnout na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.
Dotaz:
Lze poskytnout z FKSP zaměstnanci půjčku na pořízení počítače jako vybavení domácnosti?
Odpověď:
Pojem bytové zařízení podle § 6 odst. b) není ve vyhlášce o FKSP definován, a proto je nutné tak učinit v pravidlech pro čerpání fondu. Pokud jde o nákup počítače, tak vzhledem k počtu domácností, které jsou dnes počítači vybavené, se poskytnutí půjčky z fondu na tento účel již nevylučuje. V pravidlech pro čerpání fondu musí organizace jednoznačně stanovit, že půjčku nelze poskytnout na nákup počítače, který slouží k výdělečné činnosti zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků.
Dotaz:
Na koho má znít faktura při poskytnutí půjčky na bytové účely (koupě bytového zařízení)?
Odpověď:
V praxi se půjčky nejčastěji realizují formou přímé úhrady nebo formou zálohy na půjčku, to znamená:
po uzavření písemné smlouvy o půjčce předloží zaměstnanec zaměstnavateli účetní doklad (předfakturu, předúčet). Doklad, odpovídající účelu sjednaném ve smlouvě o půjčce, musí být vystaven na zaměstnance. Zaměstnavatel uhradí sjednanou částku přímo na příslušný účet prodávajícího. Účetní doklad na nákup zboží sjednaný ve smlouvě o půjčce může být vystaven i na vyšší částku, než je hodnota uvedená ve smlouvě o půjčce, v takovém případě zaměstnavatel z fondu uhradí pouze částku, která je uvedená ve smlouvě (zbytek hradí zaměstnanec z vlastních zdrojů),
na základě písemné smlouvy o půjčce poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zálohu na půjčku a zaváže zaměstnance k zúčtování této zálohy v přiměřeném čase, např. do druhého dne, max. do několika dnů. Po předložení dokladu o nákupu v souladu se smlouvou se záloha změní na pohledávku za zaměstnancem.
Prostředky určené na půjčku nelze zasílat na osobní účet zaměstnance ani na účet stavebního spoření zaměstnance.
Dotaz:
Je možné poskytnout půjčku na bytové účely na provedení změny stavby domu pouze na ty úpravy, na které se vydává stavební povolení nebo které podléhá ohlášení?
Odpověď:
S účinností od 1. 1. 2008 se novelizací vyhlášky o FKSP ruší podmínka stavebního povolení nebo ohlášení při poskytování půjček na bytové účely.
Dotaz:
Lze poskytnout půjčku na bytové účely - stavba garáže?
Odpověď:
Nelze. Půjčku je možné poskytnout pouze na bytové účely, garáž neslouží k vlastnímu bydlení.
Dotaz:
Lze z půjčky na bytové účely financovat projekt domu?
Odpověď:
Ano, ale pouze v případě, že stavba domu bude realizována.
Dotaz:
ráda bych se zeptala, zda půjčky poskytované našim zaměstnancům se při splátkách (srážkou ze mzdy) vracejí na účet FKSP a zda se musí zároveň proúčtovat zpět do fondu FKSP (412).
Odpověď:
Ne, systém by měl být takový, že při poskytnutí půjčky neúčtujete čerpání FKSP (jedná se o "návratný proces") - tedy tady účtujete jen MD 335/Dal peníze, vratky jsou potom zase jen MD peníze/Dal 335 (variantně MD jak píšete MD 331/Dal 335 - potom ale samozřejmě musíte přeposílat peníze z 241 na účet FKSP). U půjček ale skutečně na 412 nesahám (pokud nedojde k situaci, že musím pohledávku z půjčky odepsat pro nedobytnost)
Dotaz:
Je možné poskytnout zaměstnanci z FKSP půjčku na bytové účely na opravu střechy domu, který není v jeho vlastnictví? Zaměstnankyně bydlí v domě rodičů, má zde trvalý pobyt.
Odpověď:
Půjčku je možné poskytnout. Půjčka bude poskytnuta za účelem provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení. Podmínka vlastnictví nebo spoluvlastnictví se nevyžaduje.
Nesplacené zůstatky půjček lze podle § 34 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky:
nesplacené zůstatky půjček na bytové účely (podle § 6 vyhlášky o FKSP)
nesplacené zůstatky sociálních půjček (podle § 11 vyhlášky)
Maximální výše, do které lze zůstatek půjček prominout, je 15 000 Kč. V případě prominutí nesplacené půjčky se jedná o peněžní plnění, které není osvobozené od daně z příjmů, takže je nutné přičíst zaměstnanci k platu a zdanit.
§ 7 Stravování
Znění § 7 vyhlášky FKSP
Z fondu lze přispívat zaměstnancům na závodní stravování podle zvláštního právního předpisu. 8)
Dotaz:
Jsme příspěvková organizace. Můj dotaz se týká vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb a spolurozhodování odborové organizace. Náš problém se týká příspěvku z FKSP zaměstnancům na stravování. V loňském roce byl snížen příděl do fondu na 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů. V kolektivní smlouvě máme stanoven příspěvek na stravování na zaměstnance. V letošním roce jsme chtěli příspěvek z FKSP na stravování snížit. Odborová organizace však se snížením nesouhlasila. Ve vyhlášce o FKSP je psáno, že pro spolurozhodování odborové organizace platí zvláštní právní předpis, ten odkazuje na § 19 zákoníku práce, kde je psáno, že právní úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákon, což ve vyhlášce o FKSP stanoveno není.
Proto bych se ráda zeptala, zda výši příspěvku na stravování pro zaměstnance můžeme či nemůže změnit, pokud ji máme stanovenou v kolektivní smlouvě, ale zároveň se musíme řídit i limitem a zda § 19 ZP se vztahuje i na vyhlášku o FKSP.
Odpověď:
Odkaz na zvláštní právní předpis je ve vyhlášce č. 114/2002 Sb., ale § 19 byl v zákoníku práce změněn. Neřeší se tam pravomoci odborové organizace. Musíte změnit kolektivní smlouvu, aby byla podepsána odborovou organizací. Jestliže nezměníte příspěvek na stravování, snížíte nebo zrušíte poskytování jiných příspěvků. I toto by mělo být uvedeno v kolektivní smlouvě, jaká omezení v čerpání fondu způsobilo snížení základního přídělu.
Příspěvky na stravování patří mezi nejčastější příspěvky poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb. Stravování v příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky se řídí vyhláškou č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.
V současné době je možné přispívat z FKSP na potraviny, a to v neomezené výši. Dříve bylo možné přispívat jen do výše 50 % hodnoty potravin, ale toto omezení se již v platných předpisech neobjevuje. Výši příspěvku určí organizace svým vnitřním předpisem a poskytne zaměstnancům, kteří měli nárok na zvýhodněné stravování, tj. splnili podmínku odpracované doby. Pokud se dodatečně zjistí, že zaměstnanec odebral hlavní jídlo neoprávněně, musí doplatit celkovou cenu hlavního jídla, tedy osobní i věcné náklady, samozřejmě i příspěvek z FKSP. Podklady pro účtování, tedy i čerpání příspěvků z FKSP poskytne evidence závodního stravování, pokud se závodní stravování uskutečňuje ve vlastním stravovacím zařízení.
Závodní stravování je možné zabezpečit i prostřednictvím zařízení jiné fyzické či právnické osoby. Příspěvkové organizace obdrží za odebranou stravu fakturu, kde rozúčtuje náklady na osobní a věcné a úhradu potravin. Stravování prostřednictvím jiné osoby je možné zajistit i nákupem stravenek, které se považují za ceniny. Výdej stravenek je třeba rozúčtovat podle jednotlivých složek nákladů včetně příspěvků z FKSP.
Dotaz:
Může organizace ve své směrnici uvést, že příspěvek na stravné z FKSP je pro zaměstnance a zaměstnané důchodce a příspěvek na rekreaci jen pro zaměstnance? Vyhláška č. 114/2002 Sb. zahrnuje zaměstnané důchodce do slova zaměstnanec.
Odpověď:
Vyhláška č. 114/2002 Sb. uvádí v § 3 v hospodaření s fondem, že si příspěvková organizace sestaví rozpočet fondu a způsob jeho čerpání. Tím jsou dána pravidla pro jednotlivé tituly příspěvků z FKSP. Může být uvedeno, že důchodci, kteří jsou bývalí zaměstnanci, se mohou stravovat za sníženou úhradu – za cenu potravin jako hradí zaměstnanci. Může se stanovit, že se mohou zúčastnit kulturních akcí, ale nemusí dostávat příspěvek na rekreaci. Obdobně je to možné diferencovat i u sportovních akcí, lázeňských pobytů apod.
Dotaz:
Může dostávat z FKSP příspěvek na stravování podle § 7 zaměstnanec, který pracuje v organizaci na částečný úvazek a kterému refunduje mzdu z 85 % úřad práce?
Odpověď:
Závodní stravování včetně příspěvku z FKSP lze poskytnout zaměstnanci v průběhu stanovené pracovní směny, pokud jeho přítomnost v práci během této směny trvá alespoň 3 hodiny. Nerozhoduje, zda část mzdy refunduje úřad práce. Podmínkou je, že zaměstnanec má s organizací uzavřenou pracovní smlouvu.
U příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky upravuje závodní stravování § 33 b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění a dále pak vyhláška ministerstva financí č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.
§ 8 Dovolená a rekreace
Znění § 8 vyhlášky FKSP
Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí.
Dotaz:
Jaký je postup při proplacení rekreace?
Odpověď:
Příspěvek na rekreaci lze poskytovat pouze v nepeněžní podobě (§ 3 vyhlášky o FKSP). To znamená, že celkové náklady na rekreaci uhradí organizace z fondu a zaměstnanci ji poskytne za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Účetní doklad (objednávka i faktura) o zaplacení zní na jméno zaměstnavatele a zaměstnanci (a jejich rodinní příslušníci) se účastní rekreace za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Za příspěvek se považuje i plná úhrada, pokud tak stanoví pravidla pro čerpání fondu.
V pravidlech pro čerpání fondu lze stanovit lhůtu pro zaplacení ceny hrazené zaměstnancem. Z fondu nelze přispívat na rekreace, zájezdy, nebo jiné rekreační či rehabilitační pobyty, které si zaměstnanec uhradí sám ze svého a dodatečně požádá o příspěvek z fondu.
Dotaz:
Organizace má v pravidlech čerpání FKSP stanovený limit na rekreační pobyty zaměstnanců školy 3.000,- Kč. Faktura k rekreačnímu pobytu byla na částku 2.600,- Kč. Poplatek za převod finančních prostředků na Slovensko činil 250,- Kč. Měla bych žádat po zaměstnanci částku za převod, nebo můžu poplatek započítat do celkového plnění v rámci stanoveného limitu?
Odpověď:
Poplatek za převod finančních prostředků do zahraničí na úhradu rekreace je součástí nákladů na pořízení rekreačního pobytu. V tomto případě celkové náklady na pořízení rekreace (2.850,- Kč) nepřekročí výši organizací stanoveného příspěvku z FKSP a tudíž není třeba po zaměstnanci požadovat úhradu.
Příspěvek lze poskytnout jen v nepeněžité formě. Přispět lze na všechny druhy tuzemské a zahraniční rekreace, kterou organizace sama pořádá, nebo pořídí od jiné osoby. Doklad o zaplacení nákladů musí být na jméno organizace. Délka pobytu nebo zájezdu není stanovena, omezena. Nelze hradit rekreace, které si zaměstnanec uhradí sám a dodatečně požádá zaměstnance o příspěvek z fondu. Ve vnitřní směrnici se stanoví částka příspěvku na rekreaci, kterou může zaměstnanec obdržet v jednom kalendářním roce. V době rekreace by měl zaměstnanec čerpat řádnou dovolenou. Léčebné lázeňské pobyty, které jsou v době pracovní neschopnosti zaměstnance, nemohou být považovány za rekreaci, na kterou se přispívá z fondu.
Postup při úhradě poukazu na rekreaci by měl být následující:
faktura na jméno organizace
zaměstnanec doplatí na účet FKSP rozdíl mezi cenou rekreace a hodnotou příspěvku
organizace uhradí fakturu z prostředků FKSP
Účtování: Kč MD D
1. Faktura za rekreační poukaz celkem 21.000 321
příspěvek z FKSP 3.000 412
pohledávka za zaměstnancem 18.000 335
2. Úhrada doplatku od zaměstnance 18.000 243 335
3. Úhrada dodavatelské faktury 21.000 321 243
Dotaz:
Je možné, aby na rekreaci jel rodinný příslušník sám, nebo se musí rekreovat současně s ním i zaměstnanec?
Odpověď:
Dle § 8 vyhlášky o FKSP lze přispívat na rekreační pobyty i rodinným příslušníkům. Přispívat lze i na ty rekreační pobyty, kterých se zúčastní rodinný příslušník sám bez doprovodu zaměstnance, např. pobyty dětí zaměstnanců na horách během jarních prázdnin, letní tábory pro děti zaměstnanců, rekreační pobyt nebo zájezd samotné manželky (manžela) nebo dospělého nezaopatřeného dítěte.
Dotaz:
Učitelka čerpá studijní volno, jede do zahraničí. Lze poskytnout příspěvek na dovolenou?
Odpověď:
Z fondu lze přispívat pouze na rekreační pobyty a zájezdy. Zájezd uskutečněný v době studijního volna nelze považovat za rekreační a příspěvek tudíž nelze poskytnout.
Dotaz:
Je možné přispívat na rekreaci, na kterou zaměstnanec nečerpá dovolenou, ale neplacené volno?
Odpověď:
Z fondu lze přispívat na rekreační pobyty a na zájezdy. Nerozlišuje se, zda zaměstnanec čerpá dovolenou nebo je-li mu poskytnuto neplacené volno. Zaměstnanec tedy může čerpat příspěvek na rekreaci i v případě neplaceného volna, a to v souladu s pravidly čerpání stanovenými organizací.
Dotaz:
Lze proplatit z FKSP fakturu pouze za ubytování?
Odpověď:
Organizace může uhradit z FKSP pouze fakturu za ubytování. Podmínkou je, aby organizace uhradila z FKSP celkové náklady na pořízení rekreace. Zaměstnanci je rekreace umožněna za cenu sníženou o příspěvek z fondu.
§ 9 Kultura, vzdělávání, tělovýchova a sport
Znění § 9 vyhlášky FKSP:
Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na
a) vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,
b) náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací.
c) náklady na vzdělávací kurzy.
Dotaz:
Je možné z prostředků FKSP uhradit fakturu na potraviny, ze kterých kuchařky připraví občerstvení na vánoční turnaj zaměstnanců a rodinných příslušníků ve volejbale?
Odpověď:
Dle § 9 odst. b) vyhlášky o FKSP lze z tohoto fondu přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce. Součástí těchto nákladů mohou být i přiměřené náklady na občerstvení, a to ve výši, která odpovídá charakteru a době trvání akce. Z fondu nelze přispívat na akce, které mají charakter pohoštění. Financování sportovních a kulturních akcí z FKSP musí korespondovat s posláním tohoto fondu, tj. tyto akce musí sloužit ke kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.
Vstupenky – lze přispět na všechny druhy vstupenek na kulturní, sportovní akce, včetně dopravy. Organizace je pořídí, veškeré náklady jsou uhrazeny z fondu, účetní doklad zní na jméno organizace a zaměstnanci se poskytne vstupenka za cenu sníženou o příspěvek z fondu.
Pronájem – lze přispívat na pronájem místností - sportovišť, na kulturní program, na organizovanou dopravu, součástí mohou být i přiměřené náklady na občerstvení, u soutěží lze uhradit i ceny pro vítěze. Nelze přispívat na akce, které mají charakter pohoštění. Za kulturní akce nelze považovat pracovní porady, členské schůze.
§ 11 Sociální výpomoci a půjčky
Znění § 11 vyhlášky FKSP
(1) Z fondu lze poskytnout jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací. Sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 15 000 Kč, v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 30 000 Kč.
(2) Na základě písemné smlouvy lze zaměstnancům poskytnout k překlenutí tíživé finanční situace bezúročnou půjčku nejvýše 20 000 Kč nebo 50 000 Kč v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o půjčce. Při skončení pracovního nebo služebního poměru je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení, pokud není ve smlouvě o půjčce stanoveno jinak.
(3) Sociální výpomoci a půjčky podle odstavců 1 a 2 se poskytují v hotovosti v souladu s rozpočtem fondu.
Dotaz:
Chceme uzavřít smlouvu o půjčce. Musíme vyžadovat souhlas zřizovatele?
Odpověď:
U příspěvkových organizací se dle § 34 odst. 1 zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění souhlas zřizovatele u půjček z FKSP nevyžaduje.
Jednorázovou sociální výpomoc lze poskytnout v mimořádně závažných případech:
při tíživých nebo neočekávaných sociálních situacích (nejvýše 15000 Kč),
na řešení následků způsobených živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, kde byl vyhlášen nouzový stav (max. 30000 Kč).
Výpomoc se poskytuje v hotovosti. Důvody nejsou blíže specifikovány, může jít o vážný úraz s dlouhodobou léčbou, úmrtí v rodině, dlouhodobou nemoc, majetkové ztráty při povodních, krádežích, požárech a jiných haváriích v bytě, nečekané jednorázové výdaje u sociálně slabších zaměstnanců.
§ 12 Penzijní připojištění
Znění § 12 vyhlášky FKSP:
Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace mohou z fondu hradit za své zaměstnance část příspěvku na penzijní připojištění 9), nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky mohou z fondu hradit za své zaměstnance příspěvek na penzijní připojištění 9) nebo jeho část.
§ 12a Pojistné na soukromé životní pojištění
Znění § 12a vyhlášky FKSP:
Z fondu lze hradit pojišťovně za zaměstnance část pojistného na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 9a), nejvýše však 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
Přepsáno z knihy: Jak správně vytvářet a využívat FKSP o Ing. Libnarové rok 2007
Daňový režim příspěvku na penzijní připojištění z FKSP upravuje § 6 odst. 9 písm. s) zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 170/1999 Sb., a to: od daně z příjmů je osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázány na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Dotaz:
Dobrý den, mohl by mě někdo poradit. Máme těhotnou zaměstnankyni, která nastoupila 26. 3. 2010 na nemocenskou a pak na mateřskou dovolenou. Mohu jí přispívat na penzijní připojištění a jak dlouho.
Odpověď:
V naší škole čerpají příspěvek z FKSP všichni ve stejné výši, protože jsme využili vysvětlení ing. Libnarové, že na příspěvek mají nárok všichni zaměstnanci organizace. Že výše příspěvku vychází ne z úvazku, nemocenské nebo mateřské, ale ze statutu ZAMĚSTNANCE. Jakkoli se to může zdát být "nespravedlivé", doporučuje ing. Libnarová tento způsob a odvolává se rovněž na pojem "diskriminace". Takže u nás to máme takto.
Doplňující odpověď:
Dobrý den, takže dle toho, co už tu bylo psáno opravdu platí, že dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, v platném znění, §6, odst. 9 p) jsou od daně osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na penzijní a životní připojištění za splnění podmínek v uzavřených smlouvách uvedených v tomto odstavci až do výše 24 000 Kč za rok. Vyměřovací základ 5% platil v původním znění zákona o daních z příjmů myslím do roku 2007. U nás přispíváme asi také na cca 7 různých fondů u asi 50 zaměstnanců, 1x ročně. Každému penzijnímu fondu za každého zaměstnance zvlášť posíláme příspěvek ve výplatním termínu, částky zadáváme přes Vemu, kde se zaměstnancům tento příspěvek objeví na výplatním lístku, jak bylo uvedeno v příspěvcích viz výše. Zaměstnanci dle vnitřního předpisu o FKSP mají možnost výběru - buď rekreace nebo penzijní připojištění, částky jsou stejné (např. 3000 Kč dle rozpočtu fondu). Výše příspěvku, který zaměstnanec přispívá sám za sebe penzijnímu fondu nerozhoduje, neboť se na nás jako na příspěvkové organizace zřízené ÚSC nevztahuje 90% omezení výše příspěvku (viz vyjádření Ing. Hanzlové v e-mailových novinách "Účetní v neziskové sféře" ze dne 17. 6. 2009. U všech zaměstnanců mám okopírovány jejich smlouvy s penzijními fondy, každoročně si žádají o příspěvek na vytvořených formulářích (žádostech z FKSP), jako kdyby žádali o finanční obnos v rámci finanční kontroly, která probíhá v organizaci (správce rozpočtu, příkazce operace atp.). Výše příspěvku je pro všechny stejná, nezáleží na úvazku - také se snažíme zabránit diskriminaci dle vyjádření Ing. Libnarové – rok 2007.
Doplňující odpověď:
Organizace, které tvoří FKSP podle vyhlášky č. 310/1995 mají možnost platit příspěvky z FKSP jako příspěvek zaměstnavatele. Od 1. 1. 2007 platí omezení u organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Ty mohou svým zaměstnancům přispívat pouze částkou, která je rovna 90 % příspěvku samotného zaměstnance. U jiných organizací tvořících FKSP (např. příspěvkové organizace zřízené územními správními celky) toto omezení neplatí a neplatí zde ani podmínka, aby si zaměstnanec sám přispíval.
Další vysvětlení:
Také v tomto případě je nutno aplikovat ustanovení § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., že fond je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci. Zákon, ani vyhláška č. 114/2002 Sb., o FKSP, neobsahují žádnou doplňující podmínku, že musí jít zároveň o zaměstnance, který vykonává sjednanou práci a pobírá plat. Pokud je tedy zaměstnanec v pracovním poměru, ale z nějakého důvodu nevykonává práci, může se podílet na čerpání prostředků fondu jako každý jiný zaměstnanec. Omezovat možnosti podílet se na čerpání FKSP (případně tuto možnost úplně vyloučit) ani v tomto případě nelze, a to rovněž pro rozpor s ustanovením § 16 odst. 1 zákoníku práce.
FKSP a poloviční úvazek - ze stránek deníku ministerstva školství
Dotaz:
Podle kolektivní smlouvy s naší odborovou organizací přispíváme z FKSP jednomu zaměstnanci na penzijní připojištění podle § 12 vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 114/2002 Sb., o FKSP. Je v naší organizaci zaměstnán více než deset let a jeho úvazek je 50procentní. Nyní je ale dlouhodobě nemocen (4 měsíce) a prognóza návratu není příznivá. Má tento zaměstnanec právo požívat výhod FKSP, když se na jeho tvorbě nepodílí? Nebo mu mohu já jako zaměstnavatel čerpání z FKSP omezit, popřípadě zrušit?
Odpověď na váš dotaz rozdělím pro lepší přehlednost do tří části.
1. Možnost podílet se na čerpání prostředků FKSP v případě zaměstnance, který pracuje na kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce). FKSP je podle § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci (je určen i dalším osobám, což ale pro daný případ není důležité). Zákon ani vyhláška č. 114/2002 Sb., o FKSP, nerozlišují zaměstnance podle toho, v jakém rozsahu pracovní doby pracují, ale ani podle výše jejich platu, případně jiných hledisek. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z FKSP není právní nárok (§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.). Ovšem omezovat možnost podílet se na čerpání FKSP u zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem nelze. Takové krácení plnění z FKSP z důvodu kratšího pracovního úvazku by bylo možné považovat za porušení povinností zaměstnavatele stanovené v § 16 odst. 1 zákoníku práce, kde je uvedeno: „Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.“
2. Možnost podílet se na čerpání prostředků FKSP v případě zaměstnance, který je sice v pracovním poměru, ale po určitou dobu práci nevykonává (pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená, neplacené volno, případně další překážky v práci). Také v tomto případě je nutno aplikovat ustanovení § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., že fond je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci. Zákon, ani vyhláška č. 114/2002 Sb., o FKSP, neobsahují žádnou doplňující podmínku, že musí jít zároveň o zaměstnance, který vykonává sjednanou práci a pobírá plat. Pokud je tedy zaměstnanec v pracovním poměru, ale z nějakého důvodu nevykonává práci, může se podílet na čerpání prostředků fondu jako každý jiný zaměstnanec. Omezovat možnosti podílet se na čerpání FKSP (případně tuto možnost úplně vyloučit) ani v tomto případě nelze, a to rovněž pro rozpor s ustanovením § 16 odst. 1 zákoníku práce.
3. Možnost zaměstnance podílet se na čerpání prostředků FKSP, „když se na tvorbě fondu nepodílí“. Možnost zaměstnavatele zaměstnanci čerpání prostředků FKSP omezit nebo zrušit. Způsob tvorby FKSP je stanoven v § 33 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. a v § 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Z těchto ustanovení vyplývá, že fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, případně dalších plnění za vykonanou práci. Mezi osobami, kterým je fond určen, jsou ale i ty, které žádný plat nepobírají (například důchodci). Není tu tedy vazba mezi tvorbou fondu a tím, pro koho je fond určen. Žádný zaměstnanec do fondu ze svého platu nepřispívá. Jeho plat je pouze součástí základu, ze kterého se příděl do FKSP odvozuje. Není tedy správné individualizovat vazbu mezi základnou pro tvorbu fondu a čerpáním pro jednotlivé zaměstnance, případně další osoby. Možnost čerpat prostředky FKSP je zákonem odvozována od existence pracovního poměru (případně od jiných hledisek pro další osoby - § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.). Zaměstnanci proto nelze odmítat či redukovat možnost podílet se na čerpání prostředků fondu proto, že se (řečeno slovy tazatele) nepodílí na jeho tvorbě nebo se podílí méně než ostatní. Takový postup zaměstnavatele by nebyl v souladu s účelem tvorby FKSP (zabezpečovat kulturní, sociální a další potřeby určenému okruhu osob) a byl by i (jak již je uvedeno výše) v rozporu s ustanovením § 16 odst. 1 zákoníku práce.
Tyto zásady jsou z webových stránek jedné fakultní nemocnice (dál jen FN)
(můžete využít i pro svoje potřeby v organizaci)
V. Zásady pro poskytování příspěvku na penzijní připojištění (§ 12)
FN poskytuje příspěvek na penzijní připojištění podle § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb. v platném znění.
Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci od 1. ledna měsíční příspěvek na penzijní připojištění ve výši 350,- Kč. Příspěvek na penzijní připojištění se uskutečňuje pouze z FKSP bezhotovostním převodem přímo penzijním fondům.
Příspěvek se zaměstnanci neposkytuje zpětně za dobu jeho pojištění.
Příspěvek a jeho výše bude poskytován v případě dostatku volných finančních zdrojů v rozpočtu FKSP a je součástí tohoto rozpočtu.
PODMÍNKY:
1. Příspěvek pro daný rok může být poskytnut zaměstnanci, který:
a) má s FN uzavřen pracovní poměr a v roce, od kterého žádá o příspěvek, odpracuje nepřetržitě 2 roky,
b) má uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění a na toto připojištění sám přispívá nejméně částkou 400,- Kč měsíčně,
c) má uzavřenou dohodu s FN o srážkách svého příspěvku z platu formou měsíční srážky, a dojde k jeho sražení,
d) předloží smlouvu o penzijním pojištění (popř. vč. dodatku) příslušné referentce oddělení personální práce a mezd nejpozději 2 měsíce před začátkem roku, od kterého bude žádat příspěvek a splní podmínky pro přiznání příspěvku z FKSP.
2. Zaměstnanci se pozastavuje nárok na příspěvek z FKSP v těchto případech:
a) zaměstnanec se s penzijním fondem dohodl na přerušení penzijního pojištění nebo odložení placení svého příspěvku,
b) po dobu rodičovské dovolené,
c) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy a to na dobu 1 měsíc a delší.
3. Zaměstnanec ztrácí nárok na příspěvek:
a) dnem ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele,
b) nesplňuje-li uvedené podmínky,
c) požádá-li penzijní fond o výplatu penze, jednorázové vyrovnání či odbytné ze svého individuálního účtu PF (ukončí smluvní vztah s penzijním fondem
Dotaz:
naše příspěvková organizace v zásadách čerpání FKSP schválila od 1. 1. 2010 příspěvek na penzijní pojištění. Jak správně zaúčtovat.(hlavně ve mzdách)
Odpověď:
Pokud se týká účtování příspěvku na penzijní pojištění, je to napsáno v ČUS 704 - bod 5.4.
5.4. O použití fondu kulturních a sociálních potřeb z titulu daru, nenávratné sociální výpomoci a ostatní konečné výdaje poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb (penzijní připojištění, příspěvky odborové organizaci) účtuje účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI účtu 412 – Fond kulturních a sociálních potřeb se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 243 – Běžný účet FKSP.
Takže v okamžiku, kdy budete posílat peníze, máte účtovat MD 412/Dal 243. Jinak pokud se týká mezd, tak předpokládám, že to budete vyplácet v takových objemech, že zaměstnancům nic nebudete „dodaňovat“ (limit celkově spolu s případným životním pojištěním 24 000 Kč na zaměstnance za rok - § 6 odst. 9 písm. p Zákona o dani z příjmů) - pokud tomu tak bude, tak by se to do mezd (myšleno souvisejících odvodů) nemělo nijak promítnout.
Dotaz:
Je nutné, aby všichni příjemci příspěvku z FKSP k penzijnímu připojištění zaměstnanců v organizaci měli uzavřenou smlouvu s určitou pojišťovnou, nebo může organizace uzavřít smlouvy s více pojišťovnami?
Odpověď:
Z fondu lze přispívat na penzijní připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů. Smlouvu s penzijním fondem uzavírá zaměstnanec, zaměstnavatel se zaměstnancem uzavře dohodu o poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění. Organizace smlouvy s penzijními fondy neuzavírá. Organizace zašle příspěvek na účet zaměstnance u vybraného penzijního fondu.
Vyhláška nestanoví výši příspěvku, tzn., pokud se organizace rozhodne příspěvek poskytovat, konkrétní postup je nutné upravit v pravidlech pro čerpání fondu. Zaměstnanci lze poskytnout příspěvek pouze za předpokladu, že má sjednanou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
Dotaz
Je možné přispívat zaměstnancům z FKSP na důchodové pojištění?
Odpověď
Vyhláška o FKSP umožňuje přispívat na soukromé životní pojištění. Dle zákona č. 586/1992 Sb. O daních z příjmů, v platném znění je soukromým životním pojištěním pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Bude-li v pojistné smlouvě splněna podmínka výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení 60 let věku je možné na důchodové pojištění přispívat.
§ 14 Dary
Znění § 14 vyhlášky FKSP
(1) Z fondu lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněžní dary
a) za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
b) při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,
c) při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
d) při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu.
(2) Za mimořádnou aktivitu podle odstavce 1 písm. a) lze z fondu poskytnout dar i jiným fyzickým osobám než zaměstnancům.
(3) Celková výše darů může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu. Nevyčerpanou část limitu lze převádět do dalšího roku pro stejný účel, a to nad stanovený limit.
(4) Dary lze poskytovat též jiným fyzickým osobám nebo příspěvkovým organizacím postiženým živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Na tyto dary se nevztahuje omezení podle odstavce 3.
Dotaz:
Jaký je postup při poskytování daru? U naší organizace je obvyklé, že si zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem zakoupí dar sám, dle svého výběru a zaměstnavatel mu po předložení účtenky přispěje hotovostí. Je tento postup možný?
Odpověď:
Podle § 14 vyhlášky o FKSP lze zaměstnancům poskytovat věcné (nepeněžní) nebo peněžní dary. Výše konkrétního daru z FKSP není limitována, ale celkový objem prostředků, který lze použít na dary je limitován 15 % z ročního základního přídělu do fondu. Podrobnosti o způsobu nákupu a výběru daru je nutné stanovit v pravidlech pro čerpání fondu. Postup popsaný organizací je možný, dar si může zaměstnanec koupit sám za předpokladu, že doloží k vyúčtování řádné účetní doklady, které budou splňovat náležitosti podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.
Dotaz:
Kdy je věcný dar osvobozen od odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění?
Odpověď:
Věcný dar do výše 2 000,- Kč poskytnutý z FKSP je dle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění, osvobozen od zdanění daní z příjmu a tudíž je i osvobozen od odvodu na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Překročí-li věcný dar nebo úhrnná výše věcných darů pro zaměstnance ročně částku 2 000,- Kč, pak částka nad 2 000,- Kč již podléhá zdanění daní z příjmu a odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen hradit zaměstnavatel, se hradí z přímých nákladů na vzdělávání.
V souladu s vyhláškou o FKSP lze poskytovat i peněžní dary, v tomto případě pak dar není osvobozen od zdanění ani od odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Dotaz:
Lze z FKSP poskytnout věcný dar "dárkový koš", aniž by bylo přesněji vymezeno, co všechno konkrétně obsahuje?
Odpověď:
Ano, lze. Vyhláška blíže nespecifikuje, co by měl dárkový koš obsahovat - může to být potravinový koš nebo cokoliv jiného. Pro lepší průkaznost a případnou kontrolu doporučujeme, aby na daňovém dokladu (faktuře) bylo rozepsáno, co dárkový koš obsahuje.
Dotaz:
Organizace dle vnitřního předpisu při poskytování daru při pracovním výročí započítávala i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Po změně vnitřního předpisu organizace započítává pouze dobu trvání pracovního poměru u této organizace. Nyní došlo k situaci, kdy zaměstnankyně dosáhla této odpracované doby pouze u tohoto zaměstnavatele a za stejné pracovní výročí by jí tedy měl být dar vyplacen opakovaně. Lze dar vyplatit?
Odpověď:
Zaměstnankyni vznikl nárok na poskytnutí daru při pracovním výročí v souladu s aktuálním vnitřním předpisem organizace a má právo na vyplacení daru. Organizace by při tvorbě vnitřních předpisů a stanovování podmínek čerpání měly brát v úvahu i dlouhodobé hledisko.
Pokud je zaměstnanci poskytnut z fondu FKSP finanční dar*, který je předmětem daně z příjmu zaměstnance, podléhá sociálnímu zdravotnímu a pojištění. Tento finanční dar nezahrnujeme do objemu mzdových prostředků a není v tomto případě základem pro tvorbu fondu FKSP ve výši 1 %.
ČÚS č. 704 – Fondy účetní jednotky. Odstavec 5 Fond kulturních a sociálních potřeb, bod 5.1.1.
O tvorbě fondu kulturních a sociálních potře ve výši stanoveného procenta z objemu mzdových prostředků (základní příděl) určuje účetní jednotka na stranu MÁ DÁTI účtu 527 – Zákonné sociální náklady se souvztažným zápisem na stranu DAL účet 412 – Fond kulturních a sociálních potřeb. Zároveň účetní jednotka účtuje také o převodu peněžních prostředků tohoto fondu, a to na stranu MÁ DÁTI účet 243 – Běžný účet FKSP se souvztažným zápisem na stranu DAL účet účtové skupiny 22 nebo 24. Pro účtování o tomto převodu může organizační složka státu použít účet 262 – Peníze na cestě.
*Věcný dar do výše 2 000,- Kč poskytnutý z fondu FKSP je dle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění, osvobozen od zdanění daní z příjmu a tudíž je i osvobozen od odvodu na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Překročí-li věcný dar nebo úhrnná výše věcných darů pro zaměstnance ročně částku 2 000,- Kč, pak částka nad 2 000,- Kč již podléhá zdanění daní z příjmu a odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen hradit zaměstnavatel, se hradí u školských zařízení z přímých nákladů na vzdělávání.
V souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb., o FKSP, v platném znění, lze poskytovat i peněžní dary, v tomto případě pak dar není osvobozen od zdanění ani od odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Při sestavování rozpočtu FKSP na další rok, nesmíme zapomenout na to, že nevyčerpané prostředky na dary se převádějí do dalšího roku (§14 odst. 3 vyhlášky „Celková výše darů může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu. Nevyčerpanou část limitu lze převádět do dalšího roku pro stejný účel, a to nad stanovený limit.„). Příklad: v rozpočtu budete mít stanoveno, že zaměstnance bude mít nárok na dar k životnímu výročí. Zaměstnanec ukončí pracovní poměr v době, kdy ještě nemá nárok na dar. Peněžní prostředky se tudíž nevyčerpají a převedou se do dalšího roku nad stanovený limit.
Do pracovních výroční nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Ze shora uvedeného ustanovení vyplývá, že se započítává skutečně jenom doba pracovního či služebního poměru. Evidence u úřadu práce či výkon OSVČ nejsou pracovním poměrem ani jiným obdobným pracovním vztahem, a proto pro poskytnutí daru z tohoto důvodu nemohou mít význam. Dary k životnímu jubileu lze poskytnout jen při dosažení tohoto jubilea, nikoli zpětně. Dar v k pracovnímu výročí se poskytne v tom roce, kdy bylo pracovní výročí dosaženo.
Vzor účtování - peněžitý dar proplacen ve mzdě
1. zúčtovací a výplatní listina 521/331
2. čerpání fondu 412/648
3. převod peněžních prostředků do provozu 262/243
4. příjem peněžních prostředků 241/262
5. výplata mzdy (včetně daru) 331/261
Dotazy a odpovědi k dalším tématům
Dotaz:
Má zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nárok na čerpání z FKSP?
Odpověď:
Za zaměstnance se považují také zaměstnanci na mateřské a rodičovské dovolené, pokud jejich pracovní poměr k zaměstnavateli trvá. V tomto případě lze těmto zaměstnancům poskytovat plnění z fondu, a to v rozsahu stanoveném v pravidlech pro čerpání fondu.
Dotaz:
Doklady související s FKSP (faktury, paragony, složenky apod.) podepisuje účetní a při kontrole ředitelka organizace. Je nutné, aby doklady kontrolovala ještě jiná osoba (např. člen výboru FKSP)? Smlouvy o půjčce podepisuje kromě účetní a paní ředitelky ještě jeden člen výboru FKSP.
Odpověď:
Pravidla předkládání, evidence, podepisování a případné kontroly dokladů by měla být stanovena v pravidlech pro čerpání fondu. Při kontrole dokladů souvisejících s FKSP je třeba rozlišit dvě věci.
O stanovení přídělu do fondu, rozpočtu a způsobu jeho čerpání spolurozhoduje příslušný odborový orgán (§ 225 Zákoníku práce). Doporučujeme, aby rozpočet a způsob čerpání byly součástí kolektivního vyjednávání a kolektivní smlouvy. Pokud v organizaci žádná odborová organizace nepůsobí, rozhoduje zaměstnavatel samostatně. Sestavuje rozpočet fondu a způsob čerpání fondu upraví vnitřním předpisem.
Vzhledem k tomu, že FKSP je fondem organizace, je veškerá odpovědnost za správnost jeho tvorby a použití na vedení organizace. Z tohoto důvodu by všechny operace týkající se FKSP měly podléhat režimu vnitřní kontroly ve smyslu § 26 a 27 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, v platném znění. Proto by se měla vnitřní směrnice (pravidla) organizace upravující řídící kontrolu (vnitřní kontrolní systém), vztahovat samozřejmě i na operace tvorby a čerpání FKSP a měla by vymezit pravomoc a odpovědnost příkazce operace, správce rozpočtu a hlavního účetního ve všech fázích kontroly (předběžná kontrola, průběžná kontrola, následná kontrola hospodářských operací). Tato pravomoc a odpovědnost by pak měla být promítnuta i do dalších vnitřních norem (oběh dokladů, směrnice o účetnictví, atd., podle toho jaká úprava v organizaci je), a do pracovních náplní.
Dotaz:
Jakým způsobem může zaměstnanec čerpat FKSP ve školství, má-li u jedné organizace dva pracovní poměry? Např. se jedná na příspěvek na vitamíny, na stravenky, na rekreaci, atd. Má nárok na dva stejné příspěvky?
Odpověď:
Pokud má zaměstnanec u jedné příspěvkové organizace dva pracovní poměry, je pořád jedním zaměstnancem příspěvkové organizace. To znamená, že se může podílet na čerpání prostředků fondu jen jednou jako každý jiný zaměstnanec.
Dotaz:
Lze z FKSP přispívat i zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru dobu kratší než jeden rok? (zástupy pedagogů, krátkodobé smlouvy).
Odpověď:
Po dobu trvání pracovního poměru má zaměstnanec nárok na čerpání FKSP, bez ohledu na délku trvání pracovního poměru, musí však jít o pracovní poměr, u dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti to není možné. Fond kulturních a sociálních potřeb je podle § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci. Pokud zaměstnanec v organizaci pracuje po určitou dobu na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, lze mu během této doby poskytovat i plnění z FKSP. Pokud by pracoval u příspěvkové organizace např. na základě dohody o provedení práce, to je dohody mimo pracovní poměr (§ 232 a další zákoníku práce), pak není zaměstnancem v pracovním poměru k příspěvkové organizaci a nemůže se podílet na čerpání prostředků fondu.
Dotaz:
Může organizace přispívat zaměstnanci vyšší částkou, než si přispívá sám?
Odpověď:
Příklad: zaměstnanec přispívá 100,- Kč, zaměstnavatel 250,- Kč. V příručce o čerpání FKSP je formulace: zaměstnavatel může přispívat až do výše 90% částky sjednané zaměstnancem.
Kromě příručky je dobré podívat se přímo do příslušné vyhlášky č. 114/2002 Sb. Ta mluví o dvou typech příspěvkových organizací, vy jste si vybrala ten nesprávný typ. Výše příspěvku u organizační složky státu a státní příspěvkové organizace je omezena, je to skutečně maximálně 90 % částky, kterou si hradí zaměstnanec. U příspěvkových organizací zřízených územně samosprávnými celky toto omezení není, podle § 27, odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění lze hradit příspěvek bez omezení, v hodnotě, kterou si stanovíte v pravidlech pro čerpání fondu. Na příspěvek placený zaměstnavatelem se ale neposkytuje státní příspěvek.
Z fondu lze poskytovat příspěvek na penzijní připojištění pouze těm zaměstnancům, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Jsou i jiné typy připojištění, komerčního charakteru, ale na ně mohou většinou přispívat jen zaměstnavatelé v podnikatelské sféře. Výši příspěvku je nutné stanovit v zásadách pro čerpání fondu. Většinou se příspěvek poskytuje v jednotné výši, ale lze jej poskytovat i v rozdílné výši. Pak je ale třeba vyvarovat se diskriminace zaměstnanců, protože zákon č. 42/1994 Sb. stanovuje v § 2a podmínku rovného zacházení: "Při penzijním připojištění je zakázána diskriminace účastníků zejména z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se nepovažuje, jestliže se pro účely výpočtu výše penze použijí údaje uvedené v úmrtnostních tabulkách zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy."
Daňový režim příspěvku. Od daně z příjmů je osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zdaňuje se tedy jen ta část příspěvku, která přesáhne uvedenou hranici 5%. Proto je výhodné platit příspěvky za zaměstnance pravidelně měsíčně, než jednou za čtvrtletí či pololetí.
Dotaz:
Co s nevyčerpaným FKSP v případě, že příspěvková organizace zaniká, sloučí se pod jinou organizaci, v průběhu roku?
Odpověď:
K rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí. Zřizovatel v tomto rozhodnutí také určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové anebo přejímající organizace.
Rozhodne-li zřizovatel o zrušení příspěvkové organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele (§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění).
.
A mám dát oběma ???
Dřív jsme to dělali jako ukončení školního roku s posezením a teď to prý musím mít jako kulturní akci - např. turnaj v nějaké hře, (program+ prezenční listinu - to bylo i v min. letech) Nebo máte nějaký šikovný název, který je správně ???
)), jsme zašli, vybrali si zboží v předem domluvené hodnotě, podepslai se do prezenčky a hotovo. Majitelka obchodu vyfakturovala celkový nákup a z FKSP se proplatil. Nevím o tom, že by v tom nějaká z kontrol shledala problém.